V diskusi na Facebooku o ASL v USA se v komentářích objevoval pojem „code-switching“, který mě velmi zaujal a považuji ho za mimořádně zajímavé téma.
Pojem code-switching (česky „přepínání mezi kódy/jazyky“) označuje situaci, kdy člověk během komunikace střídá různé jazykové systémy nebo styly podle okolností. Nejde o chybu ani „špatné znakování“. Naopak – je to přirozená součást komunikace u lidí, kteří ovládají více jazyků nebo jejich variant.
🤟 Jak to vypadá v praxi?
- střídání mezi českým znakovým jazykem (ČZJ) a znakovanou češtinou
- přizpůsobení struktury vět podle komunikačního partnera
- kombinování prvků obou systémů v jedné komunikaci
👉 Například: Neslyšící člověk může s jiným neslyšícím používat přirozený ČZJ, ale při komunikaci se slyšícím nebo tlumočníkem přejde na „češtější“ strukturu.
❓ Proč lidé přepínají?
1️⃣ Srozumitelnost
Cílem je, aby druhá strana porozuměla. 👉 Jazyk se proto přizpůsobuje posluchači.
2️⃣ Prostředí
- 🏠 doma / mezi neslyšícími → více přirozený znakový jazyk
- 🏫 škola, práce, úřady → větší vliv mluveného jazyka
3️⃣ Výchova a vzdělání
Mnoho lidí vyrůstalo ve slyšícím prostředí, kde se používala spíše mluvená čeština nebo znakovaná čeština.
4️⃣ Tlumočníci
Někteří lidé upravují svůj projev, aby byl pro tlumočníka snadněji převoditelný.
5️⃣ Zvyk a pohodlí
Mozek automaticky používá to, na co je zvyklý – často bez vědomého rozhodnutí.
⚖️ Je to problém?
Krátká odpověď: ne nutně.
- ✔️ může pomáhat porozumění
- ✔️ je běžný i u slyšících (např. spisovná vs. hovorová čeština)
- ✔️ ukazuje jazykovou flexibilitu
Na druhou stranu:
- ⚠️ někdo může vnímat míchání jako ztrátu přirozeného jazyka
- ⚠️ otevírá otázky identity a kultury
🌍 Code-switching jako běžná realita
V českém prostředí je code-switching velmi běžný, i když se o něm často nemluví.
👉 Lidé přepínají mezi jazyky proto, aby komunikace fungovala co nejlépe.
📝 Shrnutí
Code-switching = přepínání mezi jazykovými systémy podle situace.
- mezi ČZJ a znakovanou češtinou 🤟
- podle publika (neslyšící vs. slyšící) 👥
- podle prostředí (škola, práce, komunita) 🏫
👉 Není to chyba, ale přirozená strategie komunikace.
❤️ Nejde o „dokonalý jazyk“, ale o to, aby si lidé rozuměli.
💡 Jak souvisí zákon s code-switching?
Code-switching úzce souvisí s komunikačními systémy neslyšících, ale:
- 👉 není přímým důsledkem zákona
- 👉 je přirozeným jevem, který zákon umožňuje
Zákon říká:
- ➡️ neslyšící mají právo zvolit si způsob komunikace
- ➡️ existuje více rovnocenných komunikačních systémů
👉 Právě z této různorodosti přirozeně vzniká code-switching.
Nejde tedy o chybu, ale o logický důsledek:
- existence více komunikačních systémů
- různých životních zkušeností
- potřeby přizpůsobit se situaci
⚖️ Výzvy v praxi: nedoslýchaví a lidé s kochleárním implantátem
Zákon zahrnuje i těžce nedoslýchavé osoby, ale v praxi se objevují určité mezery.
Lidé s kochleárním implantátem se často pohybují mezi dvěma světy – slyšícím a neslyšícím. Jejich komunikace bývá kombinovaná a proměnlivá.
👉 Právě u této skupiny je code-switching velmi častý a přirozený.
Systém však někdy předpokládá jednoduché rozdělení:
- buď znakový jazyk
- nebo mluvená řeč
👉 Realita je ale mnohem komplexnější.
Code-switching zde není volba, ale často nutnost.
- kombinace mluvené češtiny a znakování
- přizpůsobení situaci a prostředí
Zároveň se ukazuje, že systém není vždy dostatečně flexibilní a ne vždy plně reflektuje individuální potřeby.
Krátké shrnutí:
- ✔️ zákon inkluzi obsahuje
- ⚠️ praxe ji ne vždy naplňuje
- 🤝 code-switching pomáhá překlenout rozdíly
Příklad
🧏♂️ ČZJ – Český znakový jazyk
- plnohodnotný jazyk s vlastní gramatikou a strukturou
- není to „čeština rukama“
- používá se v komunitě neslyšících v Česku
- přirozený jazyk neslyšících
👉 příklad: pořadí slov a vyjadřování je jiné než v češtině
🤟 KZ – kombinované znakování
- „směs“ českého znakového jazyka a češtiny
- používá znaky z ČZJ, ale struktura věty je více česká
- není to samostatný ani standardizovaný jazyk
- vzniká přirozeně při komunikaci (např. mezi neslyšícími a slyšícími)
👉 něco mezi ČZJ a češtinou
✋ ZČ – znakovaná čeština
- znakování, které kopíruje mluvenou češtinu
- zachovává českou gramatiku a slovosled
- obsahuje i „malá slova“ (např. „je“, „se“, „by“, koncovky apod.)
- používá se často ve vzdělávání nebo při komunikaci se slyšícími
👉 v podstatě „čeština převedená do znaků“
💡 Jednoduché srovnání (Česko):
ČZJ = vlastní jazyk 🧠
KZ = kompromis / mix 🤝
ZČ = čeština ve znacích 📘
👉 Důležité: Nejde o to, co je „správně“, ale co v dané situaci funguje.
💼 Code-switching v zaměstnání a organizacích
Code-switching se velmi výrazně projevuje v pracovním prostředí a v činnosti organizací — zejména tam, kde spolu komunikují neslyšící, nedoslýchaví i slyšící lidé.
👉 V práci nejde jen o jazyk, ale hlavně o efektivní spolupráci a porozumění.
🏢 Pracovní prostředí
V zaměstnání lidé často přepínají mezi komunikačními systémy podle situace:
👥 porady s kolegy
- více znakový jazyk mezi neslyšícími
- více „češtější“ struktura při smíšeném týmu
🧑💼 komunikace s nadřízenými
- přizpůsobení formálnosti
- častější využití znakované češtiny nebo mluveného projevu
📞 kontakt se zákazníky
- kombinace znakování, psaného textu a mluvené řeči
- důraz na rychlou a srozumitelnou komunikaci
👉 Code-switching zde pomáhá překlenout rozdíly mezi různými komunikačními potřebami.
🤝 Neziskové organizace a služby
V neziskových organizacích (např. služby pro neslyšící, sociální služby, vzdělávání) je code-switching naprosto běžný:
- 🔄 pracovníci přepínají mezi ČZJ, znakovanou češtinou a mluvenou češtinou
👨👩👧 komunikace probíhá mezi různými skupinami:
- neslyšící klienti
- nedoslýchaví
- lidé s kochleárním implantátem (KI)
- CODA (děti neslyšících rodičů)
- slyšící pracovníci
- rodiny a instituce
👉 Každá skupina má jiné komunikační potřeby — a právě proto je přepínání nezbytné.
🧑🤝🧑 Týmová komunikace
Code-switching se objevuje i uvnitř skupin a týmů:
- 👂 neslyšící × nedoslýchaví × slyšící
- 🧠 různé jazykové zkušenosti (ČZJ, ZČ, čeština)
- 💬 neformální vs. formální komunikace
👉 Lidé přirozeně volí způsob komunikace, který je pro skupinu nejefektivnější.
⚖️ Výhody a výzvy v práci
✔️ Výhody:
- lepší porozumění mezi kolegy
- flexibilita v komunikaci
- možnost zapojení různých lidí
⚠️ Výzvy:
- únava z neustálého přepínání
- riziko nedorozumění
- potřeba zkušeností a jazykové jistoty
💡 Shrnutí
👉 V pracovním prostředí není code-switching výjimkou — ale standardem.
- pomáhá spolupráci 🤝
- zvyšuje srozumitelnost 💬
- umožňuje inkluzi 👥
👉 Nejde o „nedokonalost“, ale o praktický nástroj, jak zajistit, aby komunikace fungovala v reálném světě.
🚀 Code-switching a budoucnost komunikace
S nástupem Průmyslu 4.0 a konceptu Společnosti 5.0 se objevuje stále více nových odborných pojmů z oblasti technologií, umělé inteligence, robotiky, kybernetické bezpečnosti či digitalizace.
Pro uživatele českého znakového jazyka to přináší novou výzvu. Ne pro všechny nové termíny totiž existují ustálené znaky. V praxi se proto často využívá kombinace různých komunikačních strategií:
• český znakový jazyk (ČZJ),
• prstová abeceda,
• přejaté nebo nově vznikající znaky,
• znakovaná čeština,
• psaný text nebo vizuální prezentace.
Právě zde se může code-switching přirozeně uplatňovat jako nástroj usnadňující komunikaci. Umožňuje pružně reagovat na nové pojmy a přizpůsobovat způsob komunikace konkrétní situaci, publiku i odbornému tématu.
Neznamená to nahrazování českého znakového jazyka, ale využívání všech dostupných prostředků tam, kde je potřeba sdělit složité nebo nové informace.
V době rychlého technologického vývoje může být tato jazyková flexibilita jedním z důležitých nástrojů pro zajištění přístupu neslyšících lidí ke vzdělávání, zaměstnání i moderním technologiím.
📚 Code-switching v ASL: existují odborné zdroje?
Ano — code-switching v americkém znakovém jazyce (ASL) je dobře popsaný a zkoumaný jev. Nejde o náhodu ani chybu, ale o běžnou součást komunikace u lidí, kteří používají více jazyků nebo jazykových stylů. 👍
1. Základní definice
- Code-switching = přepínání mezi jazyky nebo jazykovými systémy během komunikace
Zdroj: en.wikipedia.org/wiki/Code-switching - Děje se to běžně u bilingvních lidí (např. ASL + angličtina)
👉 V kontextu ASL:
- přechod mezi ASL a angličtinou
- nebo mezi různými styly znakování (ASL, PSE, SEE)
2. Výzkum přímo o neslyšících a ASL
📄 Studie: Code Switching in Deaf Adults
- potvrzuje, že code-switching je běžná součást každodenní komunikace neslyšících lidí
Zdroj: www.researchgate.net/publication/19530800_Code_Switching_in_Deaf_Adults
📄 Výzkum ASL + angličtina
- ukazuje, že přepínání mezi ASL a angličtinou funguje podobně jako u mluvených jazyků
Zdroj: repository.rit.edu/article/325/
📄 Bimodální bilingvismus (ASL + mluvený jazyk)
- lidé mohou kombinovat znakový a mluvený jazyk zároveň
- typické např. u CODA nebo tlumočníků
Zdroj: knowledge.lancashire.ac.uk/id/eprint/
3. Code-switching mezi znakovými jazyky
📘 Cambridge Handbook:
- code-switching existuje i mezi dvěma znakovými jazyky (např. ASL + jiný znakový jazyk)
Zdroj: www.cambridge.org/core/books/cambridge-handbook-of-linguistic-codeswitching/codeswitching-between-sign-languages/
👉 To je zajímavé:
- znakování využívá celé tělo → hranice mezi jazyky může být „rozmazanější“
4. Proč se to děje (podle výzkumu)
Výzkumy se shodují, že lidé přepínají:
- kvůli publiku (slyšící vs. neslyšící)
- kvůli srozumitelnosti
- kvůli prostředí (škola, práce, sociální sítě)
- kvůli identitě a vztahům
- často i nevědomě
👉 Bilingvní lidé jsou v tom velmi flexibilní
„Domnívám se, že by českému znakovému jazyku mohlo prospět častější využívání code-switchingu, tedy přirozené kombinování ČZJ a znakované češtiny, které by mohlo přispět k lepšímu porozumění i rozvoji jazyka.“
Podle vlastního článku
Zdroj: Konzultace s AI (veřejně dostupné informační zdroje) + vlastní zpracování
Zdroj náhledového obrázku: AI
(Code-switching ve znakování v Česku)
Publikováno: 2. května 2026
Autor: Tomáš Wirth
Doporučujeme: přečtěte si celý článek na našem webu
Proč někteří neslyšící nepoužívají „čisté“ ASL v USA? Pohled z diskuse komunity
Od Průmyslu 4.0 ke Společnosti 5.0: Jak japonská vize společenské transformace inspiruje Evropu i další země světa
Evoluční aspekt konceptu Společnosti 5.0, jak byl představen v 5. základním plánu vědy a techniky Japonska – zdroj: článek Keidanren (otevře se PDF)
