Totální komunikace: jak funguje v ČR a proč je důležitá?

Totální komunikace v ČR je přístup využívaný především ve vzdělávání dětí se sluchovým postižením, ale uplatňuje se i u dětí s autismem a dalšími zdravotními či komunikačními obtížemi. Spočívá v současném využívání všech dostupných komunikačních prostředků – znaků, řeči, odezírání, gest, mimiky i psaní.

Co je totální komunikace 🧠

Totální komunikace vznikla jako reakce na spor mezi oralismem (důraz pouze na mluvenou řeč) a používáním znakového jazyka ve vzdělávání sluchově postižených dětí. Jejím cílem je maximální porozumění a rozvoj dítěte, nikoliv lpění na jedné komunikační metodě.

Používají se například:

mluvená čeština
český znakový jazyk (ČZJ)
znakovaná čeština (vizuální podpora mluvené řeči)
prstová abeceda
odezírání
psaný text

📜 Kdo a kdy – vývoj v ČR

1. Historické pozadí (19.–20. století)

19. století: vznik ústavů pro neslyšící (např. v Praze)
po Milánském kongresu (1880) převládl oralismus
znakový jazyk byl dlouhodobě potlačován

2. Obrat k totální komunikaci (70.–90. léta 20. století)

70. léta: myšlenka totální komunikace přichází ze zahraničí (zejména USA)
v Československu se výrazněji prosazuje v 80. letech
po roce 1989:
- otevření novým přístupům
- větší důraz na potřeby dítěte
- postupné uznávání znakového jazyka

3. Moderní přístup (po roce 2000)

zákonné uznání ČZJ (2008)
využívání různých přístupů:
- totální komunikace
- bilingvní přístup (ČZJ + čeština)
využití moderních technologií:
- kochleární implantáty
- digitální komunikační pomůcky

Na význam kombinování různých komunikačních prostředků upozorňuje také docent Ing. Jaroslav Hrubý (1999), který ve své práci popisuje komunikaci neslyšících jako komplexní proces zahrnující mluvenou řeč, znakový jazyk, odezírání i další vizuální a podpůrné systémy. Zdůrazňuje přitom, že efektivní komunikace nespočívá ve volbě jediné metody, ale v jejich vhodném propojení podle individuálních potřeb jedince. Tento přístup je v souladu s principy totální komunikace, které kladou důraz na funkčnost a srozumitelnost sdělení.

Podstata totální komunikace

Totální komunikace je přístup, který kombinuje různé komunikační systémy – mluvenou řeč, znakový jazyk, znakovanou češtinu, prstovou abecedu, odezírání, mimiku i psaný jazyk. Jejím cílem není upřednostnit jednu metodu, ale využít takovou kombinaci, která nejlépe odpovídá individuálním potřebám dítěte (Pipeková, 2006).

V českém prostředí se v rámci tohoto přístupu často využívá také český znakový jazyk, který byl legislativně uznán jako plnohodnotný jazyk (zákon č. 155/1998 Sb.).

Historický vývoj

V 19. století vznikaly první ústavy pro neslyšící, kde se postupně prosadil tzv. oralismus, tedy důraz na mluvenou řeč a odezírání. Tento přístup byl posílen rozhodnutími Milánského kongresu v roce 1880, který vedl k potlačení znakového jazyka ve vzdělávání neslyšících (Lane, 1984).

Zásadní změna nastává až ve druhé polovině 20. století. Koncept totální komunikace se začíná šířit ze Spojených států v 70. letech a v Československu se výrazněji prosazuje především v 80. letech (Vágnerová, 2012). Po roce 1989 dochází k otevření vzdělávacího systému novým přístupům a většímu respektu k potřebám osob se sluchovým postižením.

Současný stav

V současnosti je totální komunikace jedním z běžně využívaných přístupů ve vzdělávání neslyšících dětí. Vedle ní se uplatňuje také bilingvní přístup, který kombinuje český znakový jazyk a psanou češtinu (Hrubý, 1999).

Významnou roli dnes hrají také moderní technologie, jako jsou sluchadla, kochleární implantáty nebo digitální komunikační pomůcky, které rozšiřují možnosti komunikace a vzdělávání.

Význam a přínos

Hlavní výhodou totální komunikace je její flexibilita. Umožňuje přizpůsobit komunikaci individuálním schopnostem dítěte a podporuje jeho jazykový, kognitivní i sociální rozvoj. Tento přístup tak přispívá k lepší integraci jedince do společnosti a vzdělávacího systému (Pipeková, 2006).

Závěr

Totální komunikace představuje důležitý krok ve vývoji vzdělávání osob se sluchovým postižením v České republice. Od jednostranného důrazu na mluvenou řeč se postupně přešlo k respektování různorodosti komunikačních prostředků. Tento přístup reflektuje moderní pojetí inkluze a individuálních potřeb každého jedince.

Zdroje

PIPEKOVÁ, J. (2006). Speciální pedagogika. Brno: Paido.
VÁGNEROVÁ, M. (2012). Vývojová psychologie. Praha: Karolinum.
HRUBÝ, J. (1999). Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých. Praha: Federace rodičů a přátel sluchově postižených.
LANE, H. (1984). When the Mind Hears. New York: Random House.
Zákon č. 155/1998 Sb. Dostupné online: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-155

„Největší potenciál umělé inteligence v rámci totální komunikace spočívá v tom, že může pomáhat přepisem řeči, titulky, jednoduchým překladem i zpřístupněním informací ve srozumitelnější formě. Dokáže také převádět složitou češtinu do jednodušší podoby, což má potenciál zlepšit dostupnost služeb, vzdělávání i pracovních příležitostí. Skutečný přínos vzniká propojením více komunikačních kanálů, nikoli jejich nahrazením.“
– Tomáš Wirth

Podle vlastního článku
Zdroj: Konzultace s AI (veřejně dostupné informační zdroje) + vlastní zpracování
Zdroj náhledového obrázku: AI
Autor: Tomáš Wirth

Totální komunikace je filozofie, nikoli metoda komunikace.
– Heathlands School, Velká Británie

Jaroslav Hrubý a jeho přínos k problematice komunikace neslyšících

Docent Ing. Jaroslav Hrubý (1945–2016) byl významný český odborník zaměřený na problematiku neslyšících. Ve své práci se věnoval především vzdělávání osob se sluchovým postižením, komunikačním systémům a také historickému a společenskému postavení neslyšících.

Mezi jeho nejvýznamnější publikace patří Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých (1997–1999), který je dodnes považován za jeden ze základních zdrojů ve speciální pedagogice. Publikace nabízí přehled historie vzdělávání neslyšících, popis jednotlivých komunikačních systémů (např. znakový jazyk, odezírání) i různé přístupy ke komunikaci včetně jejich praktického využití.

Další významnou prací je kniha Neslyšící v dějinách (2005), která přibližuje historický a sociální kontext života neslyšících. Hrubý se rovněž podílel na publikaci Úvod do výchovy a vzdělávání sluchově postižených (2010).

Ve svých pracích Hrubý zdůrazňuje, že komunikace neslyšících je komplexní proces, který zahrnuje různé formy – mluvenou řeč, znakový jazyk, odezírání i další vizuální prostředky. Upozorňuje na význam jejich vzájemného kombinování v praxi a na potřebu přizpůsobit komunikaci individuálním potřebám jedince.

Tímto přístupem se přibližuje principům totální komunikace, která klade důraz na funkčnost, srozumitelnost a efektivitu sdělení. Hrubého práce tak představují důležitý teoretický i praktický základ pro pochopení komunikace osob se sluchovým postižením v českém prostředí.

Jednoruční prstová abeceda “univerzální” ve škole 📚✋

Jednoruční prstové abecedy “univerzální”
Odkaz: uciteleucitelum.cz/material/…

Hodí se pro 1.–5. třídu ZŠ, speciální pedagogiku i pro všechny žáky

Jde o rozšíření znalostí žáků zase trochu jiným směrem a zároveň zajímavou výzdobu třídy. Jednoruční prstové abecedy v pastelových barvách. Zvolila jsem abecedu “univerzální” (mnohá písmena jsou celosvětově skoro stejná, u jiných existuje více užívaných variant) a neobsahuje písmena s háčky. Prstová abeceda je komunikační forma, při které se využívá různých poloh a postavení prstů k zobrazení jednotlivých písmen abecedy, využívají jí osoby se sluchovým postižením jako součást znakového jazyka k odhláskování cizích slov, jmen, názvů nebo třeba odborných pojmů. (Jiří Langer, 2013)

Kdo je pan docent Mgr. Jiří Langer, Ph.D. je uznávaným odborníkem na speciální pedagogiku s hlubokou orientací ve vzdělávání osob se sluchovým postižením. Působí jako ředitel ústavu, zastává významné funkce ve vedení univerzity a akademických orgánech a je aktivní ve výuce, výzkumu i grantové činnosti. Jeho práce zahrnují metodiky pro výuku znakového jazyka, taktilní komunikaci, stejně jako tvorbu lexikonů a multimediálních didaktických materiálů. Jeho dlouhodobý přínos akademické obci byl oceněn i formou prestižního ocenění. Zdroj: uss.upol.cz/…

Evropský kontext totální komunikace 🌍

Totální komunikace není jednotná evropská metoda, ale obecně uznávaný přístup, který kombinuje různé formy komunikace podle potřeb jednotlivce.

V praxi zahrnuje mluvenou řeč, odezírání, psaný text, znakový jazyk i znakovanou češtinu, přičemž konkrétní kombinace se přizpůsobuje situaci i komunikačním možnostem člověka.

Organizace jako National Deaf Children’s Society nebo BATOD popisují totální komunikaci jako přístup podporující maximální porozumění a zapojení do vzdělávání i společnosti.

V současné Evropě je tento koncept často doplňován bilingvním přístupem (znakový jazyk + národní jazyk) a moderními technologiemi, které dále rozšiřují možnosti komunikace.

Totální komunikace tak přirozeně propojuje různé komunikační systémy a vytváří prostor i pro využití znakované češtiny jako praktického nástroje v každodenním životě.

National Deaf Children’s Society 🇬🇧
Britská nezisková organizace zaměřená na podporu neslyšících dětí a jejich rodin. Poskytuje informace o vzdělávání, komunikaci (včetně totální komunikace) a praktickou pomoc rodičům i školám.
Web: 👉 https://www.ndcs.org.uk

BATOD 🇬🇧
Odborná organizace sdružující pedagogy neslyšících dětí a mladých lidí ve Velké Británii. Zaměřuje se na metodiku výuky, inkluzi a různé komunikační přístupy včetně totální komunikace.
Web: 👉 https://www.batod.org.uk

Zdroj: teacherspayteachers.com

Let’s Verbalise je organizace z Velké Británie 🇬🇧

Let’s Verbalise znamená něco jako: Pojďme to vyjádřit / pojďme komunikovat

Ve Let’s Verbalise vždy podporujeme využívání přístupu totální komunikace, abychom zajistili, že se děti, se kterými pracujeme, cítí sebejistě při používání svého preferovaného způsobu komunikace. Všechny formy komunikace jsou platné a měly by být podporovány.

Základní info:

působí jako logopedická / terapeutická služba
zaměřuje se na:
- děti se zpožděným vývojem řeči
- děti se sluchovým postižením
- podporu komunikace obecně
často sdílí vzdělávací obsah (např. o totální komunikaci) na sociálních sítích
kontext názvu 🧠

Odkaz na: letsverbalise.com, facebook: fb/letsverbalise

Jaké komunikační možnosti má vaše dítě se sluchovým postižením v USA

Foto: Little Heroes Pediatric Hearing Clinic, littleheroeshearingclinic.com

Heathlands School je speciální škola ve Velké Británii 🇬🇧

Znamená to, že využíváme různé způsoby komunikace, abychom mohli s každým dítětem komunikovat co nejefektivněji. Přístup totální komunikace na škole Heathlands zahrnuje:

britský znakový jazyk 🤟🇬🇧
znakovanou angličtinu 🔄👐
mluvenou angličtinu 🗣️🇬🇧
psanou angličtinu 📝🇬🇧
vizuální podporu při výuce (např. prostřednictvím ICT) 💻📊
odezírání 👀
poslech s využitím sluchadel, kochleárních implantátů, rádiových systémů a ozvučení třídy 🦻🎧📡🔊

Tento na dítě orientovaný přístup umožňuje dětem stát se sebevědomými žáky, kteří maximálně rozvíjejí své jazykové dovednosti.

Odkaz: heathlands.herts.sch.uk

The Parkside School ve Velké Británii 🇬🇧

Využívá přístup totální komunikace, který kombinuje mluvený jazyk, znakování, text i vizuální podporu podle individuálních potřeb žáků.

Ve výuce kombinují více způsobů komunikace, například:

mluvenou angličtinu 🗣️
znakování (např. BSL – britský znakový jazyk) 🤟
odezírání 👀
psaný text 📝
vizuální podporu a technologie 💻

Cílem je, aby dítě rozumělo co nejlépe a mohlo se aktivně zapojit, bez ohledu na to, který způsob komunikace je pro něj nejpřirozenější.

Speech and Language ve Velké Británii 🇬🇧

Komunikace může být mnohem víc než jen mluvení a hraje zásadní roli v podpoře 1,7 milionu dětí, které mají potíže s vyjadřováním a porozuměním řeči.

Totální komunikace využívá všechny formy komunikace k tomu, abychom rozuměli druhým a byli sami pochopeni. To, co funguje, se liší u každého jednotlivce, ale nalezení správného způsobu může výrazně rozvinout komunikační potenciál.

Příklady totální komunikace zahrnují:

mluvenou řeč 🗣️
řeč těla 🤝
psaný text a kreslení 📝🎨
fotografie a symboly 🖼️🔣

Sparks of Speech v Kanadě 🇨🇦

Sparks of Speech je kanadský projekt zaměřený na rozvoj řeči a komunikace u dětí. Poskytuje praktické tipy pro rodiče i odborníky, jak podporovat porozumění a vyjadřování. Zdůrazňuje, že komunikace není jen mluvení, ale zahrnuje i gesta, vizuální podporu a další formy vyjádření. Kombinace metod (řeč + gesta + vizuální podpora) je běžná a funkční. Často pracuje s principy totální komunikace a individuálního přístupu ke každému dítěti.

Arizona Autism United v USA 🇺🇸

Arizona Autism United Inc je americká nezisková organizace zaměřená na podporu lidí s autismem a jejich rodin. Ve svých materiálech (např. „Unleashing the Power of Total Communication“) zdůrazňuje význam využívání více komunikačních kanálů současně. Podporuje přístup, kdy se kombinují různé formy komunikace podle potřeb jednotlivce – mluvená řeč, gesta, vizuální podpora i alternativní komunikační systémy. Kombinace metod (řeč + gesta + vizuální podpora) je běžná a funkční. Cílem je umožnit každému člověku co nejefektivněji se dorozumět a aktivně se zapojit do společnosti.

Další příklady z Evropy 🏫

👉 Frank Barnes School for Deaf Children (Velká Británie)
pracuje s kombinovaným přístupem, kde se propojuje britský znakový jazyk (BSL), angličtina a vizuální výukové strategie.

👉 Mary Hare School (Velká Británie)
zaměřuje se primárně na mluvenou komunikaci, ale v praxi využívá i podpůrné vizuální a komunikační strategie odpovídající principům totální komunikace.

🌍 Skandinávie a Nizozemsko

👉 Manillaskolan (Švédsko)
pracuje v bilingvním modelu (znakový jazyk + švédština), ale v praxi využívá i kombinaci komunikačních strategií podle potřeb žáků – tedy principy blízké totální komunikaci.

👉 Statped (Norsko)
podporuje individuálně přizpůsobené komunikační přístupy, které kombinují znakový jazyk, řeč i technologie.

👉 Koninklijke Kentalis (Nizozemsko)
dlouhodobě pracuje s multimodální komunikací – propojuje znakový jazyk, mluvenou nizozemštinu a vizuální podporu ve vzdělávání i terapii.