Kritika a konstruktivní zpětná vazba Systémové

Dvouruční prstová abeceda v ČSSR vznikla původně pro pionýry? Proč ji ale neslyšící používají dodnes?

Podívejte se , jak byla dvouruční prstová abeceda publikována v dětském časopise ABC koncem 70. let minulého století. Tehdejší vydavatel ji v souladu s tehdejší komunistickou ideologií označil za Pionýrskou prstovou abecedu:

Prstová abeceda. Česká verze. Autor snímku Časopis ABC. 70. léta 20. století.
Kresba J. Drahokoupil

Pokud nechcete nebo nemůžete psát, použijte prstovou abecedu. Hodí se do hlučných prostředí, při bojových hrách nebo třeba k nenápadnému napovídání ve škole. Princip je jednoduchý: každé písmeno má svůj znak, který vytvoříte prsty ruky.

Zakázaná prstová abeceda: Jak neslyšící hledali vlastní cestu ✋

Dodnes skupiny neslyšících používají znakový jazyk spolu s dvouruční prstovou abecedou, která byla spíše převzata z pionýrské prstové abecedy ze 70. let. Rozhodnutí o jejím používání zřejmě nevzešlo ani z institucí pro neslyšící, ani ze Svazu invalidů tehdejší ČSSR. Proč?

Důvod lze hledat v tom, že v 50. a 60. letech zcela selhala výuka jednoruční prstové abecedy na školách pro neslyšící i pro děti se zbytky sluchu v Československé socialistické republice. V té době došlo k úplné změně režimu i metodiky – prosazovalo se čisté odezírání, zatímco prstová abeceda byla při vzdělávání neslyšících i dětí se zbytky sluchu prakticky zakázána. Podle historických dokumentů byl tento zákaz uplatňován už v první polovině 20. století v souvislosti s nástupem tzv. oralismu, tedy nuceného prosazování mluvené řeči, kdy prstová abeceda byla považována za překážku. Na východní Moravě a na Slovensku se ji podařilo alespoň částečně zachovat, ale postupně ubývala a do 80. let byla prakticky ztracena.

Neslyšící žáci a studenti byli v tísni, protože chyběla jednotná prstová abeceda slovní zásoby, což komplikovalo výuku i běžnou komunikaci. Každý používal trochu jiný způsob, což vedlo k nedorozuměním a brzdilo to jejich vzdělávání, pravděpodobně proto začali používat dvouruční pionýrskou prstovou abecedu, která se objevovala například v časopisech ABC. Je logické, že úplný zákaz nebyl reálně možný – i tehdejší komunistická ideologie narážela na praktickou potřebu jako neslyšících dorozumívat se. Otázkou zůstává, zda tomu tak skutečně bylo – a to nelze s jistotou ověřit.

Slyšící husákovy děti si hrály venku a když potkaly neslyšící děti, dokázaly se s nimi domluvit – používaly přitom několik gest či částí dvouruční prstové abecedy, většinou jen pro jedno nebo dvě slova. Bylo to paradoxně lepší než u pedagogů ze školy pro neslyšící i pro děti se zbytky sluchu z tehdejší doby ČSSR, kteří prstovou abecedu vůbec neovládali. Je překvapivé, kde vlastně slyšící děti a někdy i dospělí tyto základy dvouruční prstové abecedy získali.

Jak často uváděl učebnice, už od 60. let se objevovaly snahy obnovit jednoruční prstovou abecedu podporu pro sluchově postižené ?

Ve skutečnosti šlo o oficiální jednou rukou prstovou abecedu Československé socialistické republiky (ČSSR), kterou vydal Svaz invalidů v roce 1964 na základě závěrů kongresů Světové federace neslyšících.

Stažení brožura zde: Prstová abeceda 1964.pdf

Jednou rukou prstová abeceda od Josefa Zemana z roku 1964. Byl považován za „král“ tlumočníků pro neslyšící. Sám byl těžce nedoslýchavý a nosil sluchadla pro vibrační poslech přes kostní vedení.

Historicky v Čechách začala jednoruční prstová abeceda vznikat a rozvíjet se už v 18.-19. století v ústavech pro hluchoněmé a později v ústavech pro neslyšící. Jde tedy o dědictví staré více než 200 let, které přetrvalo až do období první republiky, kdy bylo oficiálně uznáváno institucemi i jazykovědci.

Jak často uváděl časopis Gong, už od 80. let se objevovaly snahy obnovit jednoruční prstovou abecedu podporu pro sluchově postižené 🧏‍♂️?

Vydání časopisu Gong, měsíčníku pro občany a mládež s vadami sluchu, vyšlo v srpnu 1982

Přetiskujeme prstovou (daktylovou) abecedu uznanou světovou federací neslyšících.
Nás Svaz invalidů je členem této federace. Světové feredace neslyšící doporučuje tuto abecedu k mezinárodnímu používání. Tím by se i prohloubilo dorozumívání mezi neslyšícími různých zemi. Prstovou abecedu si mohu lehce osvojit i slyšící.

Další vydání časopisu Gong, měsíčníku pro občany a mládež s vadami sluchu, vyšlo v srpnu 1983

Jednoruční – Prstová abeceda používaná v ČSSR v roce 1983

Jan Žampach je neslyšící ilustrátor a patří mezi nejkrásnější ilustrátory. Má na kontě mnoho různých publikací a věnoval se kreslení ikon znakového jazyka i prstové abecedy pro neslyšící děti.

Další vydání časopisu Gong, měsíčníku pro občany a mládež s vadami sluchu, vyšlo v srpnu 1984

Jednoruční – Prstová abecedá používaná v Československu.
V čísle 8/1983 jsme otiskli prstovou abecedu kreslenou neslyšící Janem Žampachem. Poloha prstů byla kreslena tak, jak je vidí ten, co ukazuje. Tato prstová abeceda je fotografována tak, jak ruce a prsty vidí ten, komu něco sděluje.

Ilustrator a fotografii pořídil pan Boris Masník je neslyšící, který se stal jednou z nejvýznamnějších postav české kreslené i loutkové animace. Byl rovněž scénáristou, režisérem, malířem a fotografem a studoval u Bratří v triku.

Další vydaní slovník znakové řeči v roce 1988:

Slovník je určen nejen neslyšícím, ale i rodičům sluchově postižených dětí, pedagogům, logopedům, odborným pracovníkům z oblasti péče o sluchově postižené.

Rok vydání: Horizont, Praha 1988, Autor: Dagmar Gabrielová, Jaroslav Paur a Josef Zeman

Slovník, strany 11–12: prstová abeceda – (jendoruční)

První vydání Slovníku znakové řeči v roce 1988 mělo velký ohlas po celém Československu. Bylo vydáno celkem 25 000 výtisků, bohužel však již rok po sametové revoluci byla situace zcela odlišná od první poloviny 90. let.

„Prstová jednoruční abeceda podporuje rozvoj slovní zásoby u neslyšících žáků tím, že propojuje znakové a psané jazykové formy“ – institucí zaměřených na vzdělávání neslyšícíchv USA

„Fingerspelling supports lexical development in deaf students by bridging signed and written language forms.“

Na počátku po sametové revoluci se snahy o pokračování prací soustředily na publikaci‚ česká prstová abeceda, která představovala jednoruční variantu, ukázanou zde:

Schéma: Česká jednoruční prstová abeceda, výrobce: Scientia, rok: ??
Nástěnné výukové tabule sloužící k procvičování prstové abecedy nejen ve škole, ale i doma.

Nástěnné schéma prstové abecedy znalo téměř každé neslyšící dítě a mládež v Česku v 90. letech.

Brožovaná kniha: Miloň Potměšil – Prstová abeceda.
Nakladatelství Federace rodičů a přátel sluchově postižených vyšlo v roce 1992.

Stažení brožura zde: Prstova abeceda, Miloň Potměšil, FRPSP, 1992

Jedná se o českou jednoruční prstovou abecedu včetně cvičení samohlásek od 1. do 5. lekce a dalších pexeso her pro procvičování, které měly podpořit obnovu generace neslyšících po revoluci.

Kdo je pan profesor PhDr. PaedDr. Miloň Potměšil, Ph.D. je významným odborníkem v oblasti speciální pedagogiky, se silným výzkumným zázemím v oblasti sluchově postižených, včasné intervence, znakového jazyka a rodinných a psychologických aspektů postižení. Působí jako plnohodnotný profesor na Palackého univerzitě, je aktivní výzkumník i pedagog s rozsáhlými publikacemi a mezinárodními vazbami. Zdroj: uss.upol.cz/…

Další materiály byly publikovány a ukázány v historii prstové abecedy, kde je lze najít v knihovnách nebo archivech. Dodnes je však těchto zdrojů k dispozici jen velmi málo.

Pracovní sešit vydala Federace rodičů a přátel sluchově postižených v roce 1991. Autorský kolektiv tvořili odborníci z NSDSK (Holandská nadace pro neslyšící a nedoslýchavé dítě). Odbornou recenzi provedli pan Potěmšíl, Jaroslav Hrubý a paní Emilie Mrzlíková (CODA).

Kdo byla Emilie Mrzlíková (CODA)? Patřila k nejznámějším tlumočnicím v Televizním klubu neslyšících. Působila také jako tlumočnice v tehdejším Svazu invalidů a ve Svazu neslyšících a nedoslýchavých. Dodnes se o ní říká, že byla „královnou tlumočníků znakového jazyka“. Zemřela v roce 2023 ve věku 84 let.

Mini brožuru „Jednoruční česká prstová abeceda“ vydal Bravo Youth Deaf (BYD) – klub mladých neslyšících asi v polovině 90. let; ilustrace a autor nejsou známy.
Stažení ilustrace zde: „Česká prstova abeceda – BYD“

Prstová abeceda po polovině 90. let: selhání a ztracené příležitosti 📚

Po polovině 90. let jednoruční prstová abeceda zcela selhala u nové generace neslyšících, ačkoliv byla založena na materiálech ze časopisu Gong a ze Svazu invalidů z dob ČSSR, a část po revoluci vycházela z novějších publikací. Přesto se organizace dlouhodobě snažily nabídnout její využití ve vzdělávání neslyšících a mládeže. Bylo to logické v kontextu doby, protože změna režimu po sametové revoluci navazovala na praktiky z dob ČSSR a částečně i po revoluci.

Bohužel od poloviny 90. let byli nejsilnější zástupci nové generace neslyšících, kdy byli žáky – otevřeni gestačnímu znakovému jazyku, ale zapomněli na jednoruční prstovou abecedu, která mohla být obnovena podle světových standardů. Přitom šlo o nejcennější součást jejich práce, která byla zcela ztracena.

Když svět učí slovní zásobu jednou rukou, Česko mlčí 🤐?

Dodnes v době někdy inteligence neslyšících již několikrát upozornila na potřebu obnovit jednoruční prstovou abecedu, protože přispívá k rozvoji slovní zásoby ve znakovém jazyce. Vysoké vedení mladé generace neslyšících organizací a univerzit však tyto podněty ignoruje a nepřináší žádné změny, zatímco dvouruční prstová abeceda je oceňována především pro svá krásná gesta. Přitom ve světě neslyšící běžně používají jednoruční prstovou abecedu, která je považována za ideální komunikační systém.

Proč svět používá jednoruční prstovou abecedu a Česko stále váhá 🤷‍♂️?

V mnoha vzdělávacích prostředích pro neslyšící se jednoruká prstová abeceda používá jako účinný nástroj k zavádění nové slovní zásoby, přičemž na celém světě existuje mnoho zdrojů. Bohužel v České republice k tomu došlo velmi pozdě – téměř půl století se zde nic podobného vůbec nevyužívalo. Proč se ho tedy Češi bojí nebo proč váhají s jeho zavedením? A jak se s touto problematikou vyrovnávali v českých vzdělávacích institucích?

Nové generaci – podle bakalářských a diplomových prací o prstové abecedě se dosud nepodařilo zjistit, kdo skutečně vytvořil dvouruční prstovou abecedu. Nevznikla totiž z iniciativy pedagogických institucí pro sluchově postižené v ČSSR a chybí také zmínky o jejím vydání v tehdejším časopise Gong, což je zajímavé. Chybějí také studentské práce o prstové abecedě z období první republiky, přestože z té doby existuje poměrně bohatá historie informací. Zdá se, že většina dostupných informací pochází spíše z amatérských prací než z oficiálních dokumentů, a přesto studenti za svou práci získali akademické tituly.

Pohlednice české prstové abecedy a kurz CD-ROM

Unie neslyšících Brno se už dlouhá léta snaží poskytovat jak jednoruční, tak dvouruční verzi prstové abecedy formou pohlednic, a také pořádá kurzy s CD, a to už více než čtvrt století.

Jak se ukázalo z videa „prstova abeceda“ od kurzu českého znakového jazyka 👋📹

Video, které vzniklo v roce 2021, bylo velmi pěkně předvedeno. Bohužel není uvedeno, zda jde o jednoruční nebo dvouruční prstovou abecedu je popsáno pouze jako prstová abeceda, a dodnes stále není oficiálně uznána.

To je zvláštní věc: prstová abeceda ‚H‚ do úst – to rozhodně nebyl nápad neslyšících. Pionýři a socialismus zasáhli i do škol pro neslyšící.

Jednoruční prstová abeceda “univerzální” ve škole 📚✋

Jednoruční prstové abecedy “univerzální”
Odkaz: uciteleucitelum.cz/material/…

Hodí se pro 1.–5. třídu ZŠ, speciální pedagogiku i pro všechny žáky

Jde o rozšíření znalostí žáků zase trochu jiným směrem a zároveň zajímavou výzdobu třídy. Jednoruční prstové abecedy v pastelových barvách. Zvolila jsem abecedu “univerzální” (mnohá písmena jsou celosvětově skoro stejná, u jiných existuje více užívaných variant) a neobsahuje písmena s háčky. Prstová abeceda je komunikační forma, při které se využívá různých poloh a postavení prstů k zobrazení jednotlivých písmen abecedy, využívají jí osoby se sluchovým postižením jako součást znakového jazyka k odhláskování cizích slov, jmen, názvů nebo třeba odborných pojmů. (Jiří Langer, 2013)

Kdo je pan docent Mgr. Jiří Langer, Ph.D. je uznávaným odborníkem na speciální pedagogiku s hlubokou orientací ve vzdělávání osob se sluchovým postižením. Působí jako ředitel ústavu, zastává významné funkce ve vedení univerzity a akademických orgánech a je aktivní ve výuce, výzkumu i grantové činnosti. Jeho práce zahrnují metodiky pro výuku znakového jazyka, taktilní komunikaci, stejně jako tvorbu lexikonů a multimediálních didaktických materiálů. Jeho dlouhodobý přínos akademické obci byl oceněn i formou prestižního ocenění. Zdroj: uss.upol.cz/…

Dnes je k dispozici jednoruční prstová abeceda od Junáka – českého skauta, střediska Datel Kostelec nad Černými lesy. Jak k tomu došlo?

Zdroj: www.skaut-kostelec.cz/abecedy/

Na Slovensku je jednoruční prstová abeceda dostupná v kurzech i pro širokou veřejnost 🇸🇰 🖐️

Zdroj: www.aveprosperita.sk/ponuky/posunkovy-jazyk/

Lingolandia v prstovej abecede na Slovensku 🇸🇰 🖐️

Zdroj: www.lingolandia.sk/lingolandia-v-prstovej-abecede/

„Prstová jednoruční abeceda usnadňuje rozšiřování anglické slovní zásoby, a čím větší je lexikon, tím rychleji se nové slovní zásobě učíme“ – visual language & visual learning, Research Brief od Gallaudet University v USA

„Fingerspelling facilitates English vocabulary growth, and larger the lexicon, the faster new vocabulary is learned.“

Prstová jednoruční abeceda pro neslyšící byla používána už v první republice

Foto archiv: Václav Gottwald, kniha po stopách brněnských neslyšících a jejich organizací

Jednoruční prstová abeceda byla zveřejněna v knihách v 19 století

Jednalo se o knihu rytin a litografií jako závěrečné slovo k dílu: „Názorná nauka o myšlení a jazyce„, která byla napsaná v němčině. Autorem knihy je Dr. Franz Herrmann Czech, který celý život žil ve Vídni a navštěvoval pro židovské neslyšící děti na škole v Mikulově na Moravě.

První vydání. Obsáhlá, velmi detailní metodická kniha pro výuku hluchoněmých. První dílo na toto téma, které získalo mezinárodní uznání. Czech v něm spojil německou artikulační, resp. hlasovou metodu s ve Francii upřednostňovaným znakovaným jazykem. Roku 1845 byla v Mikulově založena židovského ústavu pro hluchoněmé. Zdroj: www.zvab.com

Názory neslyšících z diskuse na Facebooku 💬: jednoruční vs. dvouruční prstová abeceda

Pod videem na Facebooku bylo 5,9 tis. zhlédnutí se rozproudila zajímavá debata:

Rychlost vs. srozumitelnost:

Někteří tvrdí, že jednoruční abeceda je rychlejší a blíží se mezinárodním standardům.
Jiní říkají, že dvouruční je v Česku srozumitelnější a lépe zapadá do českého znakového jazyka.

Osobní zkušenosti:

Někteří neslyšící používají obě verze, jiní jen jednu – podle toho, co se naučili ve škole nebo doma.
Část diskutujících připomněla, že mladé generace jednoruční abecedu moc nezná.

Názory na vzdělávání:

Padl návrh učit děti prstovou abecedu už v mateřských školách.
Někteří vidí přínos jednoruční abecedy i pro lepší porozumění českému jazyku.

Závěr diskuse: Většina se shodla, že je dobré znát obě verze, stejně jako slyšící lidé zvládají více jazyků.

Neslyšící kritika na Facebooku:

Jak se jmenuje ta paní? Rozumíte, co říká neslyšící moderátor ve zpravodajství ve znakovém jazyce?

Neslyšící moderátor nejprve v českém znakovém jazyce ukázal dvouruční prstovou abecedou písmeno „K“, poté rychle artikuloval „Kusterová“ už bez dalšího použití prstové abecedy. Následně ukázal název univerzitní budovy: opět dvouruční prstovou abecedou ukázal „H“ a „W“, načež rychle artikuloval „Heriot-Watt“. Nakonec se totéž opakovalo u „Edinburk„, kde ukázal prstovou abecedou pouze počáteční písmeno „E“ a další jen rychle artikuloval.

Další paní do komentáře napsala, že moderátorovi nerozuměla a musela si informaci dohledat na internetu. Jedná se o Annelies Kuster.

Poznámka: Navíc neslyšícímu moderátorovi nezvládl ani jednu větu dvouruční prstové abecedy a není dokonale zvládnutý lip-sync při artikulaci.

Dnes se ve znakovém jazyce občas používá i dvouruční prstová abeceda, například ve vysílání České televize (TKN, zpravodajství ČT24) nebo při tlumočnických službách pro neslyšící. Je však značně oslabená a téměř zanikla. Mnozí neslyšící proto dávají raději přednost titulkům a uvádějí, že jim poskytují více informací.

Další názory neslyšících z diskuse na Facebooku 💬: jednoruční vs. dvouruční prstová abeceda

Vít vyprávěl – krátký překlad videa ze skupiny „Zábava pro neslyšící“ na Facebooku z českého znakového jazyka do češtiny.

„Když se mluví o jednoruční a dvouruční prstové abecedě, mohu říct svou zkušenost. Celou dobu jsem chodil do školy pro neslyšící na Smíchově v Holečkově ulici. Už od první třídy jsme se učili jednoruční prstovou abecedu, která se zde vyučovala již od 60. let 20. století. Do stejné školy chodila i moje sestra, takže jsme ji oba velmi dobře ovládali.

Neplatilo to ale pro všechny žáky. Hodně záleželo na tom, jestli měl učitel jednoruční prstovou abecedu zvládnutou a používal ji při výuce. Pamatuji si, že starší učitelé ji většinou uměli velmi dobře a při vzdělávání neslyšících žáků ji často využívali.

Později však nastoupili noví učitelé, kteří ji většinou neovládali. Postupně ji přestávali znát i mladší žáci, protože se ji už neučili. Učitelé ji jednoduše přestali používat, což pro ně bylo pohodlnější.

Také moji neslyšící rodiče, kteří chodili do školy pro neslyšící a nedoslýchavé, jednoruční prstovou abecedu používali. Doma ji občas používali a stejně tak ji používaly i některé slyšící děti neslyšících rodičů (CODA).

Jsem přesvědčený, že podpora jednoruční prstové abecedy je velmi důležitá. Dříve ji dobře ovládaly také jeptišky ve škole. Naproti tomu v jiné škole pro neslyšící v Radlicích se vyučoval pouze oralismus a prstová abeceda se tam nepoužívala.“

„Po okupaci v roce 1968 se všechno změnilo. Nastalo období normalizace, které výrazně zasáhlo české školství i vzdělávání neslyšících. Mnohé dříve běžné přístupy postupně ustoupily a výuka se začala měnit.“

Ivanka vyprávěla – krátký překlad videa ze skupiny „Zábava pro neslyšící“ na Facebooku z českého znakového jazyka do češtiny.

„Pamatuji si, že jsem jednoruční prstovou abecedu používala už od dětství a používám ji dodnes. Naučila jsem se ji ve škole pro neslyšící ve Smíchově, kde se vyučovala od 60. let 20. století. Stejně ji používal i můj neslyšící manžel, a běžně jsme spolu takto komunikovali.

Také můj bratr Vít mezi námi používal znakový jazyk společně s jednoruční prstovou abecedou. Zajímavé ale je, že můj bratranec, který je asi o pět let mladší než můj bratr a také chodil do smíchovské školy, ji téměř přestal používat. Připadá mi to zvláštní. Nevím, co se změnilo, když všichni navštěvovali stejnou školu. Některým učitelům se ale nelíbilo, že ji někteří žáci ovládali velmi dobře. Považovali její používání za vyrušování, a proto ji zakazovali. Zdá se, že k tomu začalo docházet na počátku 70. let 20. století.

Myslím si, že jednoruční prstová abeceda byla pro děti velmi důležitá. Procvičovala mozek a výrazně pomáhala při osvojování české slovní zásoby a při učení ve škole.

Jsem přesvědčená, že jednoruční prstová abeceda při výuce češtiny pomáhala mnohem více než dvouruční prstová abeceda. Proto bych si přála, aby se její výuka znovu obnovila. Je to podle mě velmi důležitá součást vzdělávání neslyšících.“

Jednoruční vs. dvouruční prstová abeceda: která je rychlejší ⚡ a která přehlednější 👀?

Prstová abeceda je důležitou součástí komunikace neslyšících a nedoslýchavých lidí. Existují dvě hlavní varianty – jednoruční a dvouruční. Každá má své výhody i nevýhody: zatímco jednoruční je rychlejší, dvouruční bývá přehlednější a snazší na čtení. Jaké jsou jejich rozdíly a kde se jednotlivé verze používají?

Typ abecedy	Rychlost produkce	Snadnost vnímání
Jednoruční	rychlejší	náročnější
Dvouruční	pomalejší	snažší

Ukázka z videa Reels, Jak se ve světě používá prstová abeceda? Příklady ze Singapuru, Švýcarsko, Itálie, Španělska, USA, Německo a Mexika

Poznámka: Nejdůležitější je, aby prstová abeceda byla správně artikulována pro lepší lip-sync, aby bylo snadné jí rozumět.

Závěr:

V České republice je systém jednoruční prstové abecedy již půl století nefunkční, což znamená, že její obnova je velmi problematická a patří k nejnáročnějším úkolům. Dá se říci, že naše republika je téměř na konci žebříčku ve světovém srovnání. Tento systém v Čechách a na Moravě vznikl už v 19. století a téměř celosvětově získal uznání. U nás jeho rozvoj přerušil pedagogický socialistický systém s preferencí „oralismu“ v době ČSSR, což byla velká chyba. Je proto s podivem, proč se o tom dodnes mlčí a proč se výzkum lingvistů znakového jazyka univerzitách tomuto tématu nevěnuje ve světovém kontextu. V dnešní době tlumočníci a pedagogové znakového jazyka často neovládají dvouruční prstovou abecedu, která je považována za nevhodný a zastaralý systém. Současně dochází k rychlému rozšiřování české slovní zásoby, přičemž slovník znakového jazyka je téměř neúplný a chybí v něm prstová abeceda. To znamená, že komunikační systém je problematický.

Po revoluci se mohla co nejdříve ukončit dvouruční prstová abeceda – a tím pádem i „sbohem socialismus“. Česká republika tak mohla mít už dříve jednoruční prstovou abecedu a zařadit se mezi tři nejrychlejší na světě. Vždyť už od 19. století měla naše tradice mezinárodní uznání a čeští neslyšící patřili k nejvzdělanějším už od dob Rakouska-Uherska. Bohužel u nás uplynulo více než tři čtvrtě století promarněného času. Vidíte tedy, že existují hluboké historické kořeny českého znakového jazyka, který patří k nejstarším evropským znakovým jazykům. Dnes je v Americe jednoruční prstová abeceda velmi vyspělá a tato metoda se uplatňuje o 2–3 generace dříve než u nás, což jim poskytlo výrazný náskok. Také v Rusku mají lepší jednoruční prstovou abecedu a jejich náskok oproti nám je téměř dvougenerační.

Nabízí se otázka, proč při přípravě zákona č. 155/1998 Sb. nebylo rozhodnuto, že oficiální prstovou abecedou bude jednoruční varianta. V zákoně je totiž uvedena pouze obecná „prstová abeceda“, aniž by bylo stanoveno, zda se jedná o jednoruční, nebo dvouruční systém. Přitom jednoruční prstová abeceda měla na našem území dlouhou tradici již od dob Rakouska-Uherska a byla po desetiletí běžnou součástí vzdělávání neslyšících. Takové rozhodnutí mohlo symbolicky navázat na tuto historickou tradici a zároveň představovat jasné odpoutání od socialistického období, během něhož byla upřednostňována dvouruční prstová abeceda. Mohlo tak dát jednoznačný směr dalšímu rozvoji, vzdělávání i standardizaci českého znakového jazyka.

Stejná otázka se nabízí i v souvislosti s novelou zákona v roce 2008. Tehdy došlo k významným změnám – zákon nově používal správný pojem „český znakový jazyk“ namísto dřívější „znakové řeči“ a rozšířil výčet komunikačních systémů, například o znakovanou češtinu. To byl bezesporu důležitý krok vpřed.

Přesto ani tato novela nevymezila, který systém prstové abecedy má být považován za oficiální standard. Současná nejednoznačnost, kdy není určeno, zda se má používat jednoruční, nebo dvouruční prstová abeceda, vede k nejednotnosti ve výuce i v praxi a zbytečně komplikuje další rozvoj a standardizaci českého znakového jazyka. Je proto škoda, že nebyla využita příležitost jednoznačně stanovit jako národní standard jednoruční prstovou abecedu, navázat na českou historickou tradici a současně se přiblížit mezinárodnímu vývoji.

Kdo se odváží na prstovou rychloabecední výzvu?! A Vy českou zvládáte?! 🫣😂

Americká prstová abeceda patří k nejrychlejším na světě. Pomáhá neslyšícím rychleji se učit nová slova a tím výrazně zlepšuje jejich kariérní šance. Navíc mezinárodní znakový systém postupně přebírá jednoruční prstovou abecedu z Ameriky.

Zdroj: Instagram @mcbeeasl

Kdo je ta paní Lisa McBee je výrazná postava v oblasti vizuálního vyprávění a umění znakového jazyka. V současnosti působí jako Program Support Specialist na Gallaudet University ve Washingtonu, D.C., kde podporuje fakultu a studenty v jejich tvůrčí činnosti. Je známá svou schopností propojit různé formy umění, včetně vizuálního vyprávění (VV), poezie v americkém znakovém jazyce (ASL), herectví, performativního umění a digitálních médií. McBee je zakladatelkou neziskové organizace VV Underground, spolupracuje s laboratoří Motion Light Lab a přináší ASL do nových kontextů – od divadelních scén přes film až po digitální animaci. Patří mezi klíčové osobnosti, které posouvají hranice kultury neslyšících.

Zamysleme se, zda můžeme měnit budoucnost generací neslyšících v České republice. Prioritou by mohla být česká jednoruční abeceda, protože je přirozeným komunikačním systémem. Vyžaduje to hodně práce, ale stojí to za to.

Podle vlastního článku
Publikováno: 27. srpna 2025
Zdroj: Konzultace s AI (veřejně dostupné informační zdroje) + vlastní zpracování
Blog: Úprava českého pravopisu pomocí AI
Autor: Tomáš Wirth

Doporučujeme: přečtěte si celý článek na našem webu

Prstová abeceda: malý systém s velkým významem