AI a znakový jazyk: technologie, která zatím nerozumí

Umělá inteligence slibuje revoluci v komunikaci, ale u znakového jazyka zatím naráží na zásadní limity. Jak upozorňuje British Deaf Association (Britská asociace neslyšících), jazyk neslyšících není jen soubor dat pro algoritmy, ale plnohodnotný jazyk s vlastní strukturou, kulturou a kontextem. Kritické hlasy proto varují před snahou „prodávat“ znakový jazyk jako technologické řešení, které ve skutečnosti ještě není připravené.

V českém prostředí se podobná diskuse teprve otevírá. Přitom Český znakový jazyk zůstává pro současnou AI stále komplexní a obtížně uchopitelný – zejména kvůli vizuálně-prostorové gramatice, mimice a kontextu, které technologie zatím nedokáže spolehlivě interpretovat.

Jak upozorňují odborníci z praxe, klíčová zůstává především schopnost přesné komunikace. Jeden z ředitelů školy pro sluchově postižené v Česku k tomu uvádí:

„Aby měli neslyšící dobré pracovní uplatnění, musí umět přesně a efektivně komunikovat – minimálně dobře číst a psát s porozuměním. Je možné, že za 50 až 100 let se umělá inteligence naučí rozumět i českému znakovému jazyku, ale to je spíše otázka pro příští generace.“

— Ředitel školy pro sluchově postižené v ČR

Současná situace tak ukazuje určité paradoxní postavení: zatímco v zahraničí se řeší rizika předčasného nasazení AI pro znakové jazyky, v Česku tyto technologie zatím prakticky nejsou rozšířené. Právě to ale může být výhoda – je zde prostor vyhnout se chybám a zapojit samotnou komunitu neslyšících do vývoje od samého začátku.

Zároveň se ukazuje, že právě kombinace těchto základních jazykových dovedností s principy tzv. totální komunikace může do budoucna vytvořit prostor pro smysluplné propojení s technologiemi. Umělá inteligence by v takovém případě nemusela nahrazovat znakový jazyk, ale spíše ho doplňovat – například jako podpůrný nástroj při překladu nebo zpřístupnění informací. Tento potenciál je však zatím spíše teoretický a jeho rozvoj bude záviset na kvalitě vývoje i zapojení samotné komunity neslyšících.

Ilustraci: oldpark.org

„Největší potenciál umělé inteligence není v nahrazení znakového jazyka, ale v jeho doplnění. V rámci totální komunikace může pomáhat přepisem řeči, titulky, jednoduchým překladem i zpřístupněním informací ve srozumitelnější formě. Dokáže také převádět složitou češtinu do jednodušší podoby, což má potenciál zlepšit dostupnost služeb, vzdělávání i pracovních příležitostí. Skutečný přínos vzniká propojením více komunikačních kanálů, nikoli jejich nahrazením.“
— Tomáš Wirth

Podle vlastního článku
 Zdroj: Konzultace s AI (veřejně dostupné informační zdroje) + vlastní zpracování
Blog: Úprava českého pravopisu pomocí AI
Zdroj náhledového obrázku: AI
Autor: Tomáš Wirth

BSL není na prodej: přístup k pořizování AI vedený neslyšící komunitou

Foto: bda.org.uk

Dnes Minderoo Centre for Technology and Democracy při University of Cambridge zveřejnilo novou zprávu „BSL není na prodej: přístup k pořizování AI vedený neslyšící komunitou“. Minderoo je nezávislý výzkumný tým v Cambridge, který zkoumá, jak technologie mění moc, společnost a planetu; jejich práce přispívá k veřejné debatě a tvorbě politik.

Prohlášení BDA

„Neslyšící lidé žádají naši vládu, aby k umělé inteligenci přistupovala obezřetně a s rozvahou. Technologický solutionismus a snižování nákladů nesmí poškodit lidská práva uživatelů znakového jazyka.

Do AI verzí britského znakového jazyka se investují miliony. Bezpochyby existují potenciální přínosy. Stejně tak však existují i reálná rizika. Například překlad generovaný AI, který uvede neslyšícího pacienta v omyl ohledně dávkování léku, může být doslova smrtelný.

British Deaf Association proto vítá zprávu „BSL není na prodej“, která jasně a důrazně vysvětluje rizika a přístup potřebný k jejich zmírnění.

Spojené království naléhavě potřebuje jednotné a základní principy pro tvorbu politik v této oblasti a shoda na těchto principech musí být vedena neslyšící komunitou.“

Stažení zprávy: BSL není na prodej (PDF)

Zdroj: British Deaf Association (Britská asociace neslyšících).

Více informací najdete v angličtině na těchto odkazech: bda.org.uk

„Vážná rizika“ při současném zadávání AI pro britský znakový jazyk, varuje zpráva z Cambridge – opomíjí odborníky z řad neslyšících

Autor: Liam O’Dell

Současné zadávání zakázek na umělou inteligenci (AI) využívající britský znakový jazyk (BSL) opomíjí odborné znalosti neslyšících, což vede ke škodám a „vážným institucionálním rizikům“, jako jsou selhání služeb a ztráta důvěry komunity – varuje studie Univerzity v Cambridge.

Více informací najdete v angličtině na těchto odkazech: liamodell.com

Příklad: ⚠️ Hlavní rizika AI u BSL

1. ❌ Nepřesnost = reálné nebezpečí

AI překlad znaků je zatím velmi nespolehlivý.
Problém: BSL není jen o rukou, ale i o mimice, prostoru a kontextu.
Chyba může být kritická (např. ve zdravotnictví).

Zdroj: bda.org.uk

👉 Příklad: špatný překlad dávkování léků může být „doslova smrtící“,

2. 📉 Nedostatek dat (zásadní technický problém)

AI potřebuje velké datasety.
U BSL jsou však malé a neúplné.
Existují různé dialekty a individuální styl.

👉 „velká data pro znakové jazyky prakticky neexistují“

Zdroj: rnid.org.uk

3. 🧠 Nezapojení Deaf komunity

Vývoj často provádějí slyšící vývojáři bez zkušeností s BSL.
Vzniká tak:

- špatný design
- kulturní nepochopení
- nedůvěra

👉 hrozí „rozpad důvěry a selhání služeb“

Zdroj: liamodell.com

4. ⚖️ Ohrožení jazykových práv

BSL je plnohodnotný jazyk (není „gestikulovaná angličtina“).
AI ho však často redukuje na „technický problém“.

👉 to může vést k:

degradaci jazyka
ignorování zákonného statusu (např. UK BSL Act)

Zdroj: www.repository.cam.ac.uk

5. 🤖 Nahrazování lidí (interpreti)

Existuje riziko, že AI bude používána místo tlumočníků.
Ale: AI nezvládá nuance, emoce ani kontext.

👉 v praxi:

✅ OK: jednoduché info (např. doprava)
❌ NE: lékař, soud, škola

Zdroj: theguardian.com

6. 🧬 Zkreslení a bias v AI

Modely jsou trénované na omezených datech.
Dominuje perspektiva slyšících výzkumníků.

👉 vede k:

špatné reprezentaci BSL
technologii „pro slyšící“, ne pro Deaf

Zdroj: arxiv.org

7. 🚫 Riziko „technologického kolonialismu“

Firmy často hledají rychlá řešení (levnější než lidé) a ignorují jazykovou i kulturní hodnotu.

👉 varování: „techno-solutionism“ může poškodit práva Deaf lidí

Zdroj: bda.org.uk

🟢 Přínosy (aby byl obraz kompletní)

AI může pomoci v těchto oblastech:

titulky + překlad (jednoduché situace)
dostupnost služeb
vzdělávání

👉 ale jen pokud je Deaf-led (vedeno komunitou)

🌐 Kde hledat kvalitní info

Doporučuji tyto zdroje (relevantní a aktuální):

Podle vlastního článku
Zdroj: Konzultace s AI (veřejně dostupné informační zdroje) + vlastní zpracování
Zdroj náhledového obrázku: AI (Robot v laboratoři před zámkem otázky)
Publikováno: 31. února 2026
Autor: Tomáš Wirth