Řeč těla jako základ znakového jazyka

Vývoj znakového jazyka by nemohl nastat bez řeči těla a gest. Gesta totiž vytvářejí základ, na kterém se znaky formují — bez tělesného vyjadřování by znakový jazyk nemohl vůbec vzniknout.

Když pohyb mluví: Proč bez těla nevznikne znakový jazyk

Základní myšlenka: Znakový jazyk nevznikl ve vakuu 🧠

Znakové jazyky nejsou jen „náhrada“ mluveného jazyka – jsou to plnohodnotné jazykové systémy, které se vyvíjely přirozeně v komunitách neslyšících, stejně jako mluvené jazyky u slyšících. Ale co je jejich základem?

👉 Gesta a tělesný pohyb. Právě gesta byla prvním krokem k symbolické komunikaci – dávno před vznikem mluvené řeči (například u raných hominidů). Tento „gestický prototyp“ (jak se odborně říká) sloužil jako první forma lidské komunikace. 🦧➡️🧍‍♂️

Co říkají odborníci a výzkumy? 🕵️‍♂️

Michael Tomasello – renomovaný kognitivní vědec – tvrdí, že gesta hrála klíčovou roli v evoluci lidské komunikace. Podle něj byl jazyk zpočátku gestický, a teprve později se vyvinula artikulovaná řeč. 📘 (Tomasello, Origins of Human Communication, 2008)
Adam Kendon, známý výzkumník gest a řeči těla, píše o tom, že gesta tvoří „kontinuum“ se znakovými jazyky. Tělesné vyjadřování a pantomima byly „mostem“ k systematickému znakovému jazyku. 🤲🗣️
Ústav lingvistiky MIT (Massachusetts Institute of Technology) ve svých studiích potvrzuje, že znakové jazyky mají stejnou gramatickou komplexnost jako mluvené jazyky, ale jejich formální základ je vizuálně-gestický, tedy přímo odvozený z řeči těla. 📚👀✋
Armstronga, Stokoea a Wilcoxe – Antropologové, lingvisté a neurovědci se shodují, jak důležitou roli mají gesta při formování jazyka. (Gesture and the Nature of Language, 1995) hrála gesta klíčovou roli nejen při formování znakových jazyků, ale i při vývoji mluvené řeči jako takové. Podle těchto autorů jsou gesta prapůvodním mostem mezi myšlením a jazykem – a znakový jazyk je jejich přímým potomkem.

Jak se tvoří znaky? 🧩

Mnoho znaků využívá přirozené pohyby – například napodobení pití, česání, nebo mávání. Tyto znaky vznikají z intuitivních gest.
Znakový jazyk využívá ikonické gesta, tedy taková, která nějak „vypadají jako“ to, co označují.
Řeč těla, výraz tváře a pohyb očí jsou neoddělitelné součásti znakového jazyka. Emoce a gramatika (např. otázka nebo rozkaz) se často vyjadřují mimicky a postojem těla. 🧍‍♀️😮👁️‍🗨️

Příklad z reálného světa: vznik nových znakových jazyků 💬

Když děti v Nikaragui v 70. a 80. letech vytvořily vlastní znakový jazyk (tzv. nicaragujský znakový jazyk), začaly nejprve používat jednoduchá gesta a pantomimu. Postupně se z nich vyvinul komplexní jazyk s gramatikou. Tento případ dokazuje, že bez tělesného vyjadřování by znakový jazyk nemohl vzniknout. 🇳🇮👶👋

Úloha gest při vzniku znakových jazyků:

Gesta jako základ: Gesta jsou považována za „prvotní formu komunikace“. Dříve než lidé vyvinuli mluvený jazyk, dorozumívali se pomocí těla — očima, obličejovou mimikou, rukama, postojem.
Z gest se formovaly znaky: Z těchto gest se postupně stabilizovaly znaky, které mají pevnou formu, což umožnilo přesnou a konzistentní komunikaci v daném společenství.
Znakový jazyk má také gramatiku: Stejně jako mluvené jazyky má i znakový jazyk svou syntaxi, morfologii a fonologii (v tomto případě formu ruky, její orientaci, umístění a také mimiku).

Příklady:

American Sign Language (ASL): ASL má velké množství znaků, které mají přímou vazbu na gesta (například znak „jíst“, „pít“, „spát“) — což poukazuje na jejich „tělesnou“ povahu.
Vesnické znakové jazyky: Vyskytují se také v izolovaných vesnických komunitách (například v Bali, Turecku, Ghaně), kde mají neslyšící lidé svůj znakový jazyk. Tyto jazyky mají také mnoho gestických základů, které se během generací standardizovaly.

Lingvistika tento proces také potvrzuje:

Antropologové, lingvisté a neurovědci se shodují, jak důležitou roli mají gesta při formování jazyka. Michael C. Corballis (v knize From Hand to Mouth, 2002) také poukazuje na teorii, podle které se lidská řeč vyvinula z gest.

Neurověda a měření:

MRI (funkční magnetická rezonance): Pomocí MRI se zjistilo, že jak při vnímání znakových jazyků, tak při jejich produkci, se aktivují stejně oblasti v mozku, jaké se využívají při mluvené řeči (Brocova a Wernickeova oblast).
Event-related potentials (ERP): Pomocí měření ERP se také prokázalo, jak mozek stejně zpracovává jak znaky, tak slova — což nasvědčuje sdíleným kognitivním procesům při porozumění jazyku.
Mirror neurony: Zrcadlové neurony mají důležitou roli při učení gest a znaků, což nám také vysvětluje, jak se děti, stejně jako dospělí, učí jak mluvenému, tak znakovému jazyku prostřednictvím napodobování.

Podle vlastního článku
 Zdroj: Konzultace s AI (veřejně dostupné informační zdroje) + vlastní zpracování
Blog: Úprava českého pravopisu pomocí AI
Zdroj náhledového obrázku: kidscarehomehealth.com
Publikováno: 13. srpna 2025
Autor: Tomáš Wirth