Lidé

DODA: nový pojem pro identitu neslyšících

Autor: Thomas Mitterhuber (Deutsche Gehörlosenzeitung, Německo)

V Německu stále více neslyšících dětí neslyšících rodičů se označuje jako DODA. Byl to správný čas, nebo se komunita poučila z minulých zkušeností? A prosadí se tento nový výraz? Thomas Mitterhuber z Deutsche Gehörlosenzeitung hovořil s pracovní skupinou DODA.

 

V červenci 2022 představila pracovní skupina nový znak „DODA“.
Foto: Facebook / DeafOfDeafAdults

V červenci 2022 bylo na Facebooku a Instagramu představeno nové sebeoznačení: DODA. Zkratka znamená Deaf of Deaf Adults, tedy neslyšící (děti) neslyšících rodičů. Má vyjádřit odlišné zkušenosti oproti neslyšícím lidem se slyšícími rodiči. Volná pracovní skupina představila myšlenku DODA v několika videích, také v International Sign.

Dnes tento pojem používá stále více lidí, i v dalších zemích. Komunita ho však přijímá různě: vedle širokého přijetí ho někteří považují za zbytečný, někdy dokonce za rozdělující. DGZ proto oslovila pracovní skupinu DODA.

Představte se prosím: kdo tvoří vaši skupinu?

Jsme malá pracovní skupina DODA z různých míst Německa a od roku 2011 fungujeme v uzavřené facebookové skupině. V současnosti je tam přibližně 500 DODA z celého Německa.

„Přistupujme k věcem pozitivně.“

Mnozí z nás měli už dlouho pocit, že jsme mezi neslyšícími něčím odlišní. V této skupině jsme o tom konečně mohli otevřeně diskutovat. Mimo skupinu jsme se totiž často setkávali s nepochopením, překážkami a kritikou – proč chceme mít jako neslyšící mezi neslyšícími vlastní označení.

Rozhodli jsme se proto najít vlastní označení i znak. V tak velké skupině je ale těžké dosáhnout shody, proto vznikla menší pracovní skupina. Připojit se může každý, kdo je DODA.

Proč jste představili pojem DODA a znak?

Během diskusí jsme si uvědomili, že dosavadní pojmy nejsou úplně přesné – něco v nich chybělo. Bylo jasné, že potřebujeme vlastní označení, abychom lépe pochopili sami sebe. Nastal správný čas najít vhodný název i znak pro naši identitu.

Po anketě vznikl menší tým z různých míst Německa. Samozřejmě existují i lidé, kteří si na označení nebo znak zatím nezvykli. Mnoho DODA je ale s novým pojmem spokojeno.

Jak vznikl název a znak? ✋

Nejprve jsme vytvořili znak, protože znakový jazyk je náš přirozený jazyk. Tento znak kombinuje několik významů:

  1. od narození vnímáme „tlukot“ znakového jazyka díky neslyšícím rodičům
  2. tvary rukou „oko“ a „ruka“ symbolizují vizuální komunikaci
  3. vyrůstáme v kultuře neslyšících spojené se znakovým jazykem
  4. tvar „stromu“ připomíná rodokmen a předávání znakového jazyka mezi generacemi
  5. barva tyrkysová symbolizuje komunitu neslyšících

Samotný název DODA nevznikl úplně nově – už dříve se používal. Zapadá do „rodiny“ pojmů jako CODA nebo GODA, a proto dává smysl.

Proč nestačí starší označení?

Po různých přednáškách a setkáních jsme cítili potřebu jednoho jasného pojmu, který by šlo používat všude – ve zdravotnictví, školství i ve společnosti.

Například místo věty „mám neslyšící rodinu“ můžeme říct: „Jsem DODA.“

Pojem Deaf-CODA vyvolával diskuse a nebyl vždy přijímán pozitivně. Každý samozřejmě může používat označení, které mu vyhovuje.

Co jste udělali jinak než dříve?

Na rozdíl od minulosti jsme vytvářeli označení pouze pro sebe – pro DODA. Nechtěli jsme určovat názvy pro jiné skupiny. Každý by měl mít možnost zvolit si vlastní identitu.

Jak vnímáte reakce komunity? 👥

Očekávali jsme pozitivní i negativní reakce. Diskuse už existovaly dříve, proto byl vhodný čas DODA představit.

Díky vysvětlování a otevřené diskusi se obavy z rozdělení komunity postupně zmírnily. Všichni jsme součástí jedné komunity znakového jazyka – bez ohledu na označení.

Různorodost a identita jsou dnes přijímány mnohem lépe než dříve. Lidé více chápou, že každý může otevřeně říct, kdo je.

Proč oslovujete i mezinárodní komunitu? 🌍

DODA existují po celém světě. Jako menšině nám dává smysl budovat mezinárodní síť a sdílet zkušenosti.

V některých zemích existuje více generací neslyšících rodin než v Německu (např. kvůli historickým událostem během nacismu). I proto je mezinárodní spolupráce důležitá.

DODA je navíc anglický pojem, který se snadno používá i v jiných zemích – a už se začíná šířit.

Jaké máte další plány? 🚀

  • sdílení zkušeností a příběhů
  • posilování mezinárodní spolupráce
  • vytvoření informačních materiálů a webové stránky
  • být kontaktním místem pro otázky o DODA

Důležitý je také otevřený dialog s komunitou neslyšících i CODA – vzájemné porozumění a sdílení pohledů.

Budeme sledovat další vývoj a podle toho postupovat dál.

Tento článek byl poprvé publikován v novinách Deutsche Deaf (vydání 08/2022).

Děkuji za přečtení 🙏

DODA na sociálních sítích 📱

Sledujte DODA:

 

Podle článku na internetu
Děkuji za článek ze zdroje: Deutsche Gehörlosenzeitung (Německo) 
Autor:
Thomas Mitterhuber, dne 28. června 2023
Blog: Překlad do češtiny a úprava textu pomocí AI
Zdroj náhledového obrázku: AI (Oslava komunity DODA a rozmanitosti)
Optimalizace:
Tomáš Wirth

Back to top button