Je znakový jazyk mezinárodní? aneb zamyšlení nad jednou recenzí…
Karel Redlich ve svém článku Eurytmicky ke znakovému jazyku zkoumá, jak by mohl znakový jazyk najít své místo ve waldorfské pedagogice. Autor propojuje historii, teorii i praxi – od Jana Amose Komenského 📜 přes Rudolfovu Steinera eurytmii 💃 až po moderní pohledy na znakové jazyky.
Fascinující je objev, že Steiner se učil znakový jazyk, aby mohl komunikovat se svým neslyšícím bratrem. To dodává autorově úvaze silný osobní i pedagogický rozměr. Redlich ukazuje, že principy eurytmie a znakového jazyka se překvapivě prolínají: jde o uvědomělou práci s tělem, význam gest a mimiky, prožívání myšlenek celým tělem a rozvoj vůle a citovosti dítěte 🌱.
Článek přesvědčivě ukazuje, že znakový jazyk není jen nástrojem komunikace pro neslyšící, ale rozvíjí motoriku, prostorovou orientaci, kognitivní schopnosti i jazykovou logiku 🖐️🧠. Autor doporučuje jeho zavedení jako prvního cizího jazyka pro děti, čímž by se podpořilo nejen učení, ale i kreativní a sociální rozvoj.
Inspirativní jsou také příklady z praxe, například práce Wilmy Ellersiek, která pohyby a gesta spojuje s básničkami a průpověďmi, nebo paralely s indiánskými znakových jazyky, používanými pro praktické i duchovní účely 🌎✨.
Verdikt: Redlichův článek je skvělým impulzem pro pedagogy, rodiče i vychovatele. Nabízí nový pohled na znakový jazyk jako prostředek rozvoje lidské komunikace, tělesnosti a duchovního prožívání – a to vše v duchu waldorfské pedagogiky. 👏💡
Odkaz na celý článek: Eurytmicky ke znakovému jazyku, Člověk a výchova 02/2024
Eurytmicky ke znakovému jazyku v časopisu Člověk a výchova
Komentář k videu od Karla Redlicha: „Děkuji redakci časopisu, že článek vydala. V tomto videu svůj článek představuji v českém znakovém jazyce a dotazuji se neslyšících čtenářů, zda mají zájem o detailnější výklad tohoto tématu v jejich preferovaném jazyce. Činím tak s vědomím, že čeština je pro neslyšící lidi cizím jazykem a mnozí z nich nerozumí jazykovým nuancím v češtině a celkově jim může smysl mého textu uniknout. Zároveň to činím s ohledem na nevyváženost prezentace odborných/akademických psaných textů týkajících se právě hlavního způsobu komunikace neslyšících lidí – českého znakového jazyka. Slyšící odborníci zhusta vydávají různé psané texty na téma českého znakového jazyka, aniž by své poznání prezentovali právě v jazyce, o kterém píší. Těším se na odezvy od čtenářů a znakovému jazyku i jeho uživatelům přeji hodně zdaru ☀️“
Podle článku na časopisu: Člověk a výchova
Zdroj: Člověk a výchova
Autor: Mgr. Karel Redlich
Publikováno na: 02/2024