Co znamená „Znakový jazyk Plus“? (hybridní / multimodální přístup)

Znakový jazyk Plus představuje multimodální komunikační přístup, který kombinuje více způsobů komunikace podle individuálních potřeb uživatele.

1. Základní myšlenka 💡

„Plus“ znamená:

více než jen samotný znakový jazyk
kombinaci různých komunikačních modalit pro lepší porozumění

2. Souvislost s pojmem „Neslyšící Plus“ 🧠

Pojem Neslyšící Plus (angl. Deaf Plus) označuje osoby, které kromě sluchového postižení mají i další specifické potřeby, například:

mentální postižení
poruchy autistického spektra
tělesné nebo motorické omezení
zrakové postižení

U těchto osob často samotný znakový jazyk nestačí, proto je nutné zapojit více komunikačních prostředků.

Právě zde se uplatňuje koncept „Znakový jazyk Plus“.

Podle Gallaudetova výzkumného institutu má přibližně 40 % dětí, které jsou neslyšící nebo nedoslýchavé, další obtíže či postižení, která se vyskytují současně se ztrátou sluchu. Tyto děti jsou často označovány jako „Deaf plus“.

3. Hlavní komponenty „Plus“ přístupu 🧩

Modalita	Popis
🗣️ Mluvený jazyk	mluvená řeč, odezírání, artikulační podpora
🤟 Znakový jazyk	přirozený jazyk Neslyšících (např. ČZJ, ASL)
💻 AAC	komunikační aplikace, symboly, tabulky
🤲 Neverbální komunikace	mimika, gesta, pohyb těla

Cílem je maximální srozumitelnost a flexibilita.

4. Proč „Plus“? 🤔

Různorodost potřeb:
Každý uživatel komunikuje jinak – někdo kombinuje řeč a znaky, jiný využívá AAC.

Zlepšení srozumitelnosti:
Kombinace více modalit zvyšuje šanci, že si lidé opravdu porozumí.

Inkluze a přístupnost:
Umožňuje zapojení do vzdělávání, zdravotnictví i běžného života.

5. Příklady použití 📚

Ve škole 🎓
učitel kombinuje znakový jazyk, vizuální materiály a jednoduchý text

U lékaře 🏥
komunikace probíhá pomocí tlumočníka, obrázků a psaného textu

V běžném životě 🏠
uživatel střídá znaky, mluvení a mobilní aplikaci

6. Doporučení pro praxi 🛠️

vzdělávání odborníků v multimodální komunikaci
využívání vizuálních pomůcek
spolupráce s komunitou Neslyšících

7. Role neslyšícího asistenta / tlumočníka Plus ➕ 🤝

Důležitou součástí přístupu „Znakový jazyk Plus“ může být také neslyšící asistent nebo tlumočník Plus, který přizpůsobuje komunikaci konkrétním potřebám uživatele.

Na rozdíl od klasického tlumočení mezi mluveným a znakovým jazykem zde dochází k širší adaptaci komunikace:

převod informací do zjednodušené nebo upravené znakové formy,
kombinace znakového jazyka s vizuálními prvky, gesty nebo AAC,
zpomalení a strukturování sdělení podle schopností uživatele,
ověřování porozumění (zpětná vazba).

👉 Neslyšící asistent často lépe rozumí vizuální komunikaci a kulturním specifikům komunity Neslyšících, což umožňuje přirozenější a efektivnější přenos informací.

Tato role je zvlášť důležitá u osob spadajících do skupiny Neslyšící Plus, kde běžné tlumočení nemusí být dostačující.

Tlumočník Plus označuje profesionála, který neprovádí pouze běžné tlumočení mezi mluveným a znakovým jazykem, ale flexibilně kombinuje více komunikačních strategií podle individuálních potřeb uživatele.

Tento přístup může v některých situacích snížit potřebu zapojení neslyšícího asistenta, protože tlumočník aktivně:

přizpůsobuje formu sdělení,
kombinuje znakový jazyk, mluvenou řeč i další podpůrné prostředky,
ověřuje porozumění a reaguje na aktuální potřeby komunikace.

Výhodou může být, pokud má tlumočník zkušenost blízkou komunitě Neslyšících, například jako CODA. Tito jedinci mají často přirozenou znalost znakového jazyka i kulturního kontextu, což může přispět ke kvalitnější a přirozenější komunikaci.

Tlumočník Plus může představovat významnou výhodu, protože někteří neslyšící uživatelé preferují větší míru soukromí při komunikaci.

V určitých situacích proto může být vhodnější využít jednoho profesionála, který zajistí komunikaci komplexně, bez nutnosti zapojení další osoby (např. neslyšícího asistenta).

👉 Tento aspekt může být zvlášť důležitý v menších komunitách, kde se lidé často znají a otázka soukromí a důvěrnosti hraje významnou roli.

8. Závěr 🎉

„Znakový jazyk Plus“ je flexibilní přístup, který reaguje na skutečné potřeby lidí – zejména těch, kteří spadají do skupiny Neslyšící Plus.

Kombinací znaků, řeči, technologií a neverbálních prvků vzniká komunikace, která je přístupná, funkční a inkluzivní.

Osoby CODA mají ideální předpoklady, protože mají přirozenou zkušenost s komunikací s Neslyšícími Plus, což je v praxi klíčové.
– Tomáš Wirth

Poznámka:

👉 Koncept „Znakový jazyk Plus“ (takto pojmenovaný) není zatím oficiálně ustálený odborný pojem, který by byl jednoznačně definován například v mezinárodních klasifikacích nebo ve vědeckých databázích (PubMed, Scopus, Web of Science).
Je to spíše praktický popisový rámec, který se v různých komunitách nebo projektech používá v podobných souvislostech.

1. Multimodální komunikace / multimodal communication

Velmi dobře popsaný a uznávaný pojem ve vědecké i pedagogické literatuře.
Používá se v oblasti speciální pedagogiky, komunikace osob s poruchami sluchu, alternativní komunikace (AAC).
Zdroje:
- Light, J., & McNaughton, D. (2012). The changing face of augmentative and alternative communication: Past, present, and future challenges. Augmentative and Alternative Communication.
- Drasgow, E. (1998). Communication intervention for persons with severe disabilities. Journal of Special Education.

2. Augmentativní a alternativní komunikace (AAC)

Dobře popsaná a běžně využívaná oblast.
Zdroje:
- Beukelman, D. R., & Mirenda, P. (2013). Augmentative and Alternative Communication: Supporting Children and Adults with Complex Communication Needs.

3. Vizualizace a podpora komunikace v prostředích (škola, ordinace, práce)

Existuje řada studií o přístupnosti, podpůrné vizualizaci, kombinaci jazykových modalit.
Zdroje:
- National Association of the Deaf (USA), European Federation of Hard of Hearing People (EFHOH), EUD (European Union of the Deaf) – doporučení pro přístupné služby.
- UN Convention on the Rights of Persons with Disabilities (CRPD) – článek 9 a 24 (přístupnost, vzdělání, komunikace).

4. Použití Znakového jazyka + další podpory

V odborné literatuře se často setkáte s pojmy jako:
- Total Communication (celková komunikace)
- Bilingual–Bicultural (Bi-Bi) approach
- Multimodal communication
Zdroje:
- Marschark, M., & Hauser, P. C. (2011). How Deaf Children Learn: What Parents and Teachers Need to Know.

Co to znamená pro vás?

✅ Koncept, který popisujete, je plně podložitelný odbornými zdroji.
✅ Jen bych doporučil nepsat ho jako „oficiálně zavedený pojem Znakový jazyk Plus“ (pokud nemáte konkrétní český odborný pramen, který ho zavádí).
✅ Můžete klidně napsat něco ve smyslu:

„V praxi se stále častěji uplatňuje multimodální přístup ke komunikaci, kombinující znakový jazyk s dalšími formami podpory. V tomto článku jej označujeme jako „Znakový jazyk Plus“.“

Tím si vytvoříte bezpečný rámec a nebudete tvrdit, že je to mezinárodně definovaný standardní pojem.

🌐 Odkazy (Deaf Plus / Deaf+)

👉 DeafPLUS – oficiální stránky
👉 Deaf Plus Adult Community (USA)
👉 DeafPlus – resources a studie
👉 DeafPlus (NorCal služby a podpora)
👉 DeafPlus informace a podpora (BSL služby)

📚 Další užitečné zdroje (kontext):

🧾 Shrnutí:

👉 „Deaf Plus“ označuje osoby, které jsou neslyšící a mají zároveň další potřeby nebo postižení (např. autismus, zrakové či kognitivní obtíže) (Clarke Schools for Hearing and Speech)

Podle vlastního článku
 Zdroj: Konzultace s AI (veřejně dostupné informační zdroje) + vlastní zpracování
Blog: Úprava českého pravopisu pomocí AI
Zdroj náhledového obrázku: AI
Publikováno: 9. června 2025
Autor: Tomáš Wirth

Deaf plus

Být Neslyšící Plus a jak to ovlivňuje to, jak se k vám ostatní chovají, jak být společenský a jak duševní zdraví

Jsem moc nadšený/á, že se můžete seznámit se Stacy. Je jí 37 let a má spasticko-atetotickou formu dětské mozkové obrny (DMO) na úrovni 4 podle klasifikace GMFCS (Gross Motor Function Classification System). Dokáže řídit elektrický invalidní vozík.

Původně jí byla diagnostikována kvadruplegická forma DMO a později utrpěla poranění míchy, které její schopnosti ještě více omezilo. Je také neslyšící a ke komunikaci používá znaky.

Stacy se těší, že může sdílet svůj životní příběh jako člověk s DMO a pomoci tak ostatním v podobné situaci. Doufá, že její zkušenosti pomohou rodičům, jejichž dítě bylo nově diagnostikováno s dětskou mozkovou obrnou.