Josef Dietmann, rytíř z Traubenburgu (1761–1843), za prvního zakladatele ústavu pro hluchoněmé v Brně je považován Josef Dietmann, rytíř z Traubenburgu, který se významně zasadil o vznik této instituce na Moravě.
Kdo byl Josef Dietmann
Dietmannova každodenní soudní praxe ho přiváděla k případům osob „hluchoněmých“, které narážely na neznalost práva i jazykovou bariéru. Podobně jako v jiných evropských zemích dospěl k přesvědčení, že jádro problému je v chybějící výchově a vzdělání — a že Morava potřebuje vlastní ústav, po vzoru Vídně (1779) a Prahy (1786). Právě on sehrál klíčovou roli v tom, že se na Moravě začal systematicky připravovat vznik instituce pro vzdělávání dětí se sluchovým postižením. Zdroj: biography.hiu.cas.cz
Impuls k založení ústavu
Dietmann byl přesvědčen, že neslyšícím chybí především výchova a vzdělávání. Inspiroval se vzorem vídeňského a pražského ústavu a začal prosazovat vznik podobného zařízení i na Moravě. Zdroj: dl1.cuni.cz
Jak se sháněly peníze
První kroky přes veřejné sbírky nebyly snadné, ale situaci zásadně posunul odkaz brněnského továrníka Františka Esse (1815), který vyčlenil základní kapitál na „ústav pro hluchoněmé a slepé“. Správu fondu převzal zemský advokát Tadeáš Fessl; Dietmann byl spolu s dr. Schindlerem jmenován kurátorem a roku 1824 prosadili zemsky povolenou veřejnou sbírku po celé Moravě. Kombinací odkazu, sbírek a podpory zemských stavů vznikl finanční základ pro zřízení ústavu. Zdroj: dl1.cuni.cz
Založení a otevření ústavu v Brně
V roce 1829 byl zakoupen dům v Trnité ulici v Brně; v roce 1832 se v něm otevřel Moravsko-slezský ústav pro hluchoněmé (v prvních letech společně s oddělením pro nevidomé). Prvním ředitelem a učitelem se stal kněz Josef Handschuh; ústav začínal zhruba s patnácti chlapci-žáky a postupně rostl. (Prameny se u přesného dne otevření rozcházejí — encyklopedie města Brna uvádí říjen 1832, jiné práce zmiňují slavnost v první říjnové dekádě — bezpečně tedy „říjen 1832“.) Zdroj: dspace.cuni.cz
Metoda výuky: proč „orální“ a ne „znaková“?
První kroky přes veřejné sbírky nebyly snadné, ale situaci zásadně posunul odkaz brněnského továrníka Františka Esse (1815), který vyčlenil základní kapitál na „ústav pro hluchoněmé a slepé“. Správu fondu převzal zemský advokát Tadeáš Fessl; Dietmann byl spolu s dr. Schindlerem jmenován kurátorem a roku 1824 prosadili zemsky povolenou veřejnou sbírku po celé Moravě. Kombinací odkazu, sbírek a podpory zemských stavů vznikl finanční základ pro zřízení ústavu. Zdroj: dl1.cuni.cz
Další vývoj: jazyky, rozšíření a nové ústavy
V prvních dekádách se vyučovalo převážně německy; české vyučování se naplno prosadilo až s nástupem učitele Jana Valíčka v druhé polovině 19. století a rozdělením na české a německé oddělení. Poptávka po vzdělávání rychle rostla – zemská správa proto v 90. letech 19. století zřídila další moravské ústavy v Ivančicích a v Lipníku nad Bečvou. Brněnský ústav se tak stal přímým vzorem a odrazovým můstkem moravského školství pro děti se sluchovým postižením. Zdroj: dspace.cuni.cz
Odkaz Josefa Dietmanna
V dějinách moravské péče o neslyšící figuruje Josef Dietmann především jako iniciátor a organizátor: prosadil myšlenku ústavu, pomohl zajistit kapitál (odkaz + sbírky + zemské příspěvky), stal se kurátorem fondu a dohlížel na zřízení a první roky provozu. Díky jeho úsilí se vzdělávání neslyšících na Moravě institucionalizovalo o čtyři desetiletí po Praze — a Brno se stalo centrem, z něhož se síť moravských zařízení dál rozvíjela. Zdroj: zs.gellnerka.cz
Použité a doporučené prameny k dalšímu čtení
-
Encyklopedie města Brna: profil události „Otevření Zemského ústavu pro hluchoněmé“ (říjen 1832; i kontext dárců a podpory zemských stavů). Encyklopedie Brna
-
Mázerová, R.: Kultura komunity neslyšících v ČR (Nástin historie… do roku 1938) — shrnutí založení brněnského ústavu, financování (Ess, Fessl, sbírky), volba orální metody a časová osa. DL 1
-
Bakalářské FF UK – syntézy s údaji o Dietmannovi, odkazu Františka Esse, prvním řediteli J. Handschuhovi a dalším vývoji (Valíček, rozšíření sítě). dspace.cuni.cz
-
Seminární práce „Historický vývoj ústavů pro hluchoněmé v Brně, Ivančicích a Lipníku nad Bečvou“ (autor Božena Zelinková)
Uvádí, že v roce 1829 byl koupen dům se zahradou v Brně, Trnité ulici, a slavnostní otevření ústavu proběhlo 4. října 1832. ujkn.ff.cuni.cz -
Historický slovník/biografický portál HIU AV ČR — základní biografická data k Josefu Dietmannovi. biography.hiu.cas.cz
Zdroj: Konzultace s AI (veřejně dostupné informační zdroje) + vlastní zpracování
Zdroj náhledového obrázku: Archiv Brno
Publikováno: 13. září 2025
Autor: Tomáš Wirth