Ticho, které vzdělává: Proč Čína zbožňuje Krtka

Ticho, které vzdělává: Proč Čína zbožňuje Krtka
Photo of Tomáš Wirth Tomáš Wirth1. 7. 2025Naposledy aktualizováno: 5. 4. 2026 36 4 minut čtení

Možná vás překvapí, že animovaný Krtek (Krteček) od Zdeňka Milera je v Číně mimořádně oblíbený. Proč? Protože nemluví. Jeho příběhy vypráví pouze gesty, emocemi a pohybem – děti si vše musí domyslet, představit, pochopit neverbálně.

V Číně je Krtek používán i ve vzdělávání, protože rozvíjí trpělivost, všímavost a tvořivé myšlení – bez slov. Právě tyto schopnosti jsou základem i pro řemeslo, design, techniku i průmysl.

🔧 Možná i tohle hraje roli v tom, jak Čína dlouhodobě rozvíjí technické a tvůrčí dovednosti. Od dětství jim nenabízí jen hotová řešení, ale prostor k pozorování a vnitřní práci.

Chceš to rozšířit třeba i o otázku „Jaké další tiché postavy milují děti?“ nebo z toho udělat další článek typu „Tiché pohádky jako trénink mozku“? Tahle linie je velmi silná – a má i kulturní a mezinárodní přesah.

Ano, „Tiché pohádky jako trénink mozku“ je silné téma – protože právě pohádky bez slov (např. Krtek, Tom a Jerry, Bolek a Lolek, Pat a Mat) nutí děti:

🧠 aktivně přemýšlet: domýšlet si děj, motivy, vztahy postav
👀 pozorovat detaily: mimiku, gesta, pohyb těla
🤔 rozvíjet emoční inteligenci: učí se číst pocity beze slov
🧘‍♀️ vydržet v tichu: trénují pozornost a klid
Tím pádem se opravdu jedná o mentální trénink, který podporuje neverbální myšlení, kreativitu a vnitřní představivost – což klasické příliš verbální pohádky často potlačují.

„Největší umění není mluvit, ale být pochopen.“
— neznámý autor

🕰️ Ticho obrazovky za socialismu: Když děti „slyšely“ beze slov
Také československé děti vyrůstající v éře normalizace – tzv. Husákovy děti – měly k neverbálním pohádkám velmi blízko. Československá státní televize pravidelně vysílala tiché nebo téměř beze slov laděné pořady jako Krtek, Bob a Bobek, Jen počkej! (Ну, погоди!), Pojďte pane, budeme si hrát nebo Pat a Mat. Často se také objevoval Charlie Chaplin a další, jehož grotesky bez dialogů fascinovaly dětské publikum po celá desetiletí.

Přestože Tom a Jerry nebyli běžnou součástí televizního vysílání a spíše byli známí z výstav nebo VHS přehrávačů, patřili k tichým postavám, které děti znaly a obdivovaly.

V době, kdy byla mezinárodní produkce omezená a dabing drahý, se právě tyto „tiché příběhy“ staly bránou do světa. Děti si zvykly vnímat děj jinak – sledovaly mimiku, gesta, rytmus pohybu a reakce postav. Výsledkem byla generace, která uměla číst mezi řádky – a mezi výrazy.

🎙️ Po revoluci přichází slova – a s nimi jiný typ pozornosti
Po sametové revoluci v roce 1989 se obrazovky otevřely západní produkci. Postupně přicházely nové animované seriály s rychlým tempem, výrazným dabingem a slovními gagy. Tiché pohádky začaly ustupovat do pozadí. Děti byly více zahlceny slovem, hlukem a přímým výkladem děje.

Zatímco dříve musely vnitřně pracovat s tím, co postavy cítí nebo chtějí, nová generace dostávala hotové odpovědi – často v přemíře slov. Změnil se i styl vnímání: od klidného pozorování k pasivnímu sledování.

Foto: Krtek a panda | Foto: CCTV Animation a Little mole cartoon
🇨🇳 Krtek v Číně
Česká televize (2015)
„Krteček je v Číně obrovský hit. Postavička Zdeňka Milera je tam populárnější než Mickey Mouse.“
Zdroj: Česká televize. Krteček je v Číně hvězdou. ČT24

iDNES.cz (2017)
„Čínské děti milují Krtka, protože je beze slov. Pomáhá jim rozvíjet fantazii a schopnost pozorovat.“
Zdroj: iDNES.cz. Krteček je v Číně hvězda. Milerova postava dobývá i školy.

Radio Prague International (2016)
„V Číně je Krtek symbolem přátelství a tvořivosti – jeho univerzálnost bez jazyka pomáhá spojovat kultury.“
Zdroj: Radio Prague International. The Little Mole’s big journey to China

🤫 Tiché postavičky a neverbální pohádky
BBC (2019)
„Slapstick animace jako Tom a Jerry zůstávají populární, protože nevyžadují jazykové dovednosti. Jsou srozumitelné napříč kulturami.“
Zdroj: BBC. Why Tom and Jerry never go out of style

Polish Animation & Culture (2020)
„Bolek a Lolek byli vytvořeni jako pohádky pro všechny děti – právě proto, že v nich chybí mluvené slovo.“
Zdroj: Culture.pl. Bolek and Lolek: Poland’s Beloved Animated Duo

🧠 Tiché příběhy jako mentální trénink
Scientific American (2011)
„Pozorování mimiky a gest aktivuje mozková centra pro empatii a porozumění – a to už u malých dětí.“
Zdroj: Scientific American. The Reading Brain in the Digital Age: The Science of Paper versus Screens

Psychology Today (2021)
„Děti, které sledují neverbální příběhy, vykazují lepší schopnost interpretovat emoce a chování druhých.“
Zdroj: Psychology Today. How Nonverbal Communication Develops in Children

Harvard Graduate School of Education (2020)
„Ticho ve výchově a ve vzdělávání rozvíjí vnitřní představivost. Pomáhá dětem pracovat s nejednoznačností.“
Zdroj: Harvard Ed Magazine. The Power of Quiet

„Představivost je důležitější než znalosti. Znalosti jsou omezené, představivost obepíná celý svět.“
— Albert Einstein

Podle vlastního článku
Zdroj: Konzultace s AI (veřejně dostupné informační zdroje) + vlastní zpracování
Blog: Úprava českého pravopisu pomocí AI
Zdroj náhledového obrázku: Krtek
Publikováno: 13. srpna 2025
Autor: Tomáš Wirth

Zatímco Krtek učil děti chápat svět beze slov, dnešní technologie v Číně na podobném principu fungují – reagují na gesta, pohyb a přítomnost člověka.
Virální sestřih videí právě dobývá internet a ukazuje, jak Čína skokově pokročila v automobilových technologiích, které působí jako vystřižené ze science fiction. Záběry zachycují běžné čínské občany, kteří pomocí jednoduchých gest ovládají své elektromobily – bez jakéhokoli fyzického kontaktu.

Video představuje špičkové funkce značek jako Li Auto, NIO a AITO, kde vozy reagují na rozpoznávání gest, automaticky otevírají dveře a kufr, snižují podvozek pro snadnější nastupování a dokonce samy přijedou za svým majitelem z parkovacího místa. Světlomety se rozsvítí a ambientní osvětlení interiéru se aktivuje při přiblížení majitele, takže auto působí téměř jako živý organismus.

Zatímco v mnoha zemích se stále diskutuje o zavádění elektromobilů a autonomního řízení, v Číně se tyto futuristické technologie už staly běžnou součástí reality. Funkce jako adaptivní vzduchový podvozek, přivolání vozidla na dálku, parkovací systémy s pamětí nebo rozpoznání přicházejícího řidiče jsou dnes standardem u vlajkových čínských elektromobilů. Video s názvem „China is living in 2080“ zdůrazňuje obrovský technologický náskok Číny v oblasti automobilových inovací oproti zbytku světa a nechává diváky v úžasu nad tím, co je už dnes možné.

Jackie Chan zpívá a pomocí znaků i gest vyjadřuje svou lásku k Číně.

Čínský znakový jazyk – nejrozšířenější na světě

Vzdělávání neslyšících v Číně začalo roku 1887. Během 20. století se rozšířilo mnoho místních znakových systémů. Dnes má čínský znakový jazyk (CSL) miliony uživatelů a je nejrozšířenějším znakovým jazykem světa.

Má mnoho variant, například Šanghajský znakový jazyk. V roce 2018 byl státem vydán celonárodní standard s asi 5 000 znaky. Mimo školy však regionální rozdíly přetrvávají.

Zdroj: Grunge