Thomas Braidwood, učitel z Edinburghu, založil v roce 1760 „Braidwoodovu akademii pro hluché a němé“, která je považována za první školu pro neslyšící děti v Británii. Škola se zaměřovala především na výuku orální komunikace, jak ji popsal Francis Green – jehož syn navštěvoval Braidwoodovu školu – v anonymním pojednání Vox oculis subjecta.
V tomto textu Green popisuje, jak jeho syn Charles jistě dosáhne „dokonalé znalosti jazyka, jak mluveného, tak psaného“, a jak neslyšící žáci získávali „uspokojivé obecné porozumění vlastnímu jazyku [angličtině], aby jej mohli snadno číst, psát a mluvit“. Green rovněž popisuje Braidwoodovy názory na mluvený jazyk:
„Pan Braidwood mi často naznačil jako názor založený na jeho zkušenosti v tomto oboru, že artikulovaný neboli mluvený jazyk má tak velkou a zásadní schopnost upevňovat a rozšiřovat myšlenky – více než jazyk psaný, že je téměř nemožné, aby neslyšící osoby bez užívání řeči dosáhly dokonalosti ve svých představách.“
Joseph Watson byl vyškolen jako učitel neslyšících pod vedením Thomase Braidwooda. V roce 1792 školu opustil, aby se stal ředitelem Ústavu pro hluché a němé v Bermondsey. Své výukové metody podrobně popsal v knize On the Education of the Deaf and Dumb (1809), kde vystupoval proti používání znakových verzí mluveného jazyka, jako byla znaková francouzština používaná v pařížské škole. Kniha obsahuje seznamy slovní zásoby a ilustrace navržené tak, aby podporovaly dítě v osvojování psaného i mluveného jazyka.
Ačkoli se Braidwoodova škola zaměřovala na řeč, používala také ranou formu znakového jazyka – tzv. kombinovaný systém, který představoval první kodifikaci britského znakového jazyka. Škola byla později přemístěna do Londýna.
Thomas Braidwood
Thomas Braidwood (1715–1806) byl skotský učitel a průkopník v oblasti vzdělávání neslyšících. Založil Braidwoodovu akademii pro hluchoněmé v Edinburghu – první školu tohoto typu ve Velké Británii – a významně přispěl k rozvoji pedagogických metod pro žáky se sluchovým postižením. Jeho práce se stala základem moderní surdopedie v anglicky mluvícím světě.
Klíčová fakta
- Narozen: 1715, Skotsko
- Zemřel: 24. října 1806, Hackney (Londýn)
- Povolání: učitel, zakladatel školy pro neslyšící
- Založení školy: 1760 v Edinburghu
- Význam: autor prvního systému výuky neslyšících v Británii
Počátky a založení školy
Původně učil bohaté studenty v Edinburghu, ale roku 1760 změnil směr své práce a otevřel institut určený pro děti s poruchou sluchu. Jeho „Braidwood’s Academy for the Deaf and Dumb“ používala kombinaci psaného slova, dvouruční abecedy a přirozených gest. Braidwood učil mluvu od jednotlivých zvuků přes slabiky až k celým slovům. Škola rychle získala pověst centra inovativního vzdělávání a stala se vzorem pro následné britské instituce.
Metodika a vliv
Braidwoodova metoda spojovala orální a manuální komunikaci, čímž předběhla dobové diskuse mezi zastánci čisté orální výuky a znakového jazyka. K jejím základům patřilo čtení ze rtů, hlasové cvičení a používání gest k posílení pochopení významu. Jeho škola se stala vzorem pro učitele po celé Británii a přilákala pozornost osobností, například Samuela Johnson během jeho návštěvy roku 1773.
Pozdější život a odkaz
Roku 1783 Braidwood přesunul akademii do Hackney u Londýna, kde pokračoval v práci až do své smrti v roce 1806. Po jeho úmrtí školu vedli rodinní příslušníci — syn John Braidwood a synovec Joseph Watson — čímž zajistili kontinuitu metody. Braidwoodovo jméno zůstává spojeno s počátky institucionální péče a vzdělávání neslyšících v Británii i Evropě.
- Judy Duchan’s Historical Glimpses of Speech Therapy Practices
- 1911 Encyclopædia Britannica/Braidwood, Thomas – Wikisource, the free online library
Děkuji krásně za přečtení 🙏
Podle článku na internetu
Děkuji za článek ze zdroje: deafhistory.eu
Autor: deafhistory.eu
Zdroj náhledového obrázku: Facebook.com @Love Scotland, Donaldson’s School for the Deaf,Edinburgh
Optimalizace: Tomáš Wirth
Thomas Braidwood