Historie, významy a užití malířských chirogramů v 17. a 18. století
Temenuzhka Dimova
343 s., 68 barevných ilustrací, 66 černobílých ilustrací, 210 × 297 mm, 2019
ISBN 978-2-503-58483-6
Jazyk: francouzština
Brožovaná vazba, 125 EUR bez DPH
Vydavatelství: Brepols
Edice: Teorie umění (1400–1800) / Art Theory (1400–1800), sv. 9
Editorka: Michèle-Caroline Heck
Předmluva: Raphael Rosenberg
Odkaz na stránky vydavatele:
http://www.brepols.net/Pages/ShowProduct.aspx?prod_id=IS-9782503584836-1
Anotace
Ikonografický jazyk rukou představuje systém konvenčních gestických znaků, které malíři využívají jako mocný nástroj vyprávění a konceptualizace. V jistém smyslu jde o jazyk obrazů. Pro jeho studium je nutné propojit velké množství pramenů a ikonografických tradic.
Tato kniha vychází z principů chirologie, disciplíny zabývající se studiem rukou, a nabízí přehled hlavních ikonografických chirogramů spolu s analýzou jejich výskytu a významových konotací. Tyto znaky nepůsobí izolovaně, ale bývají součástí gestických souladů, které utvářejí vizuální frazeologii díla. Odhalením struktury některých gestických kompozic lze zároveň lépe porozumět jejich vztahu k živým gestickým systémům.
Proces vytváření chirografického „slovníku“ v uměleckých dílech je komplexní, protože je třeba prostřednictvím statického obrazu naznačit obsah i prostorový průběh gesta. Malíři nacházeli různorodá řešení, přičemž zachovávali soudržnost i výrazovou účinnost. Zobrazení těchto digitálních konfigurací zahrnuje několik fází — od přípravných studií až po finální kompozice — a představuje skutečnou grafickou i jazykovou laboratoř rukou.
Její hlubší studium odhaluje jednu z nejzajímavějších manifestací lidského jazyka a otevírá cestu k pochopení i uchování evropského gestického dědictví.
O autorce
Temenuzhka Dimova obhájila roku 2017 doktorskou práci z dějin novověkého umění na Univerzitě ve Štrasburku. Ve svém výzkumu se zaměřuje na vztah mezi uměním a gestickými kulturami. Působila jako edukátorka v Musée Fabre v Montpellier, kde se mimo jiné věnovala práci s neslyšícími a nedoslýchavými návštěvníky. Přednášela na Univerzitě ve Štrasburku a na Univerzitě Paul Valéry v Montpellier. Je spoluautorkou knihy L’Emprise des sens (Hazan, 2016).
Obsah
Předmluva – Raphael Rosenberg
Úvod
I. Chirologie: prameny a oblasti světa znaků
- Staré gestické kultury v Evropě
- Ruce řečníků: normy a zákazy
- Interpretovaná dlaň aneb chirognomie a její věštby
- Teorie umění a ruce
- Scénická umění: chironomie, pantomima, divadelní gesta
- Digitální daktylologie: trvání a obrazové podoby
- Jazyky neslyšících: od kophoglosie k noetomalalii
- Mnemotechnické ruce
- Anatomie, antropometrie a medicína
II. Ikonografický jazyk rukou: chirogramy
- Diskurzivní síla ukazujícího prstu
- Od oranta ke spojeným rukám: poetika modlitby
- Uzly rukou s propletenými prsty
- Požehnání a promluva
- Otevřené a odhalené dlaně
- Signum harpocraticum a ctnosti mlčení
- Ruce zkřížené na hrudi: vroucnost duše
- „Promlouvající“ ruka portrétovaných
- Melancholické ruce
- Comput digitis: gesto vědění
- Posměch a ochranné gesto fíky
- Od osla ke kozlu: mano cornuta
- Bolest a hněv v „živém kladivu“
- Malíček elegance
- Dextrarum junctio: pečeť spojených duší
- Digitální kruh výmluvnosti
- Propletené ruce: případ bratrů Le Nain
- Výsměch a tajemství vztyčeného palce
- Diskrétní negativa u Greuze
- Manichetto Amorovo aneb vznešená nestoudnost u Viena
- Gesta přísahy
III. Eurytmie gest
- K problematice gestických souladů
- Poslední večeře Philippe de Champaigne: paměť milosti
Epilog
Lexikon chirogramů v umění
Glosář
Bibliografie
Rejstřík gest
Rejstřík jmen
Poděkování
Podle článku na internetu
Zdroj: researchgate.net
Autorka: Temenuzhka Dimova, University of Vienna, dne prosinec 2019
Zdroj náhledového obrázku: AI
Blog: Překlad do češtiny a úprava textu pomocí AI
Optimalizace: Tomáš Wirth
Jak vnímají umění neslyšící lidé?
Experiment dějin umění – ÖGS (rakouský znakový jazyk)
Dr. Temenuzhka Dimova
Temenuzhka Dimova je historička umění specializující se na studium chirogramů (zobrazených gest rukou) v raně novověkém umění. V současnosti působí jako postdoktorandská výzkumnice ve Vienna Cognitive Science Hub a v Laboratoři kognitivního výzkumu dějin umění (CReA). Je hlavní řešitelkou projektu programu FWF ESPRIT „Following the Festaiuolo. How Do Deictic Gestures in Painting Influence the Beholder’s Gaze?“ („Po stopách festaiuola: Jak deiktická gesta v malbě ovlivňují pohled diváka?“).
Současná výzkumná témata
- Transkulturní percepce obrazových chirogramů
- Deixis v raně novověkém umění
- Chirografické souladnosti (akordy) v malbě
- Systémy anotace chirogramů
Staromistrovské malby a grafické umění představují výjimečnou příležitost ke studiu vývoje gestických kultur v čase, a to prostřednictvím kombinace obecně sdílených referencí a specifických lokálních tradic. Malíři byli ovlivněni různými živými praktikami, jako jsou rétorika, divadlo, znakové jazyky, liturgie, počítání na prstech a další, ale zajímavé je, že si zároveň vytvářeli vlastní vhodné konvence.
Přenést trojrozměrný a komplexní pohyb ruky do dvourozměrného chirogramu, který dokáže zprostředkovat jasný význam, není snadný úkol. Malíři přirozeně vybírali ta gesta, která považovali za nejvíce srozumitelná a jednoznačná, a kombinovali je do specifických souladů, aby vytvořili narativní a symbolický obsah.
Po vytvoření soupisu přibližně stovky obrazových chirogramů a propojení jejich významu s popisy ve starověkých textech si Temenuzhka klade za cíl porovnat obrazové chirografické kompozice se současnými gestickými praktikami a znakových jazyky. Jaké jsou funkční rozdíly mezi zobrazenou konfigurací ruky a živým pohybem? Jak se liší jejich percepce? A jak může jazykové a jiné zázemí diváků ovlivnit jejich porozumění?
Mnohé z dávných praktik, které inspirovaly umění, jsou dnes zapomenuty. Při návštěvách muzeí současní diváci neinterpretují obrazová gesta stejným způsobem jako diváci v minulosti. Díky empirickým metodám bude možné odhalit, jak se percepce gest v umění utváří, a tím přehodnotit přístupy v dějinách umění i muzejní edukaci.
Gentile da Fabriano, Arithmetica, 1411-1412, Fresco, Palazzo Trinici, Foligno. ©Palazzo Trinici
José García Hidalgo, «Abecední daktylologie» v Abecedario demonstartiuo, 1692, lept, Biblioteca Nacional de España, Madrid
Publikace
Knihy:
2019, T. Dimova, Le langage des mains dans l’art. Histoire, significations et usages des chirogrammes picturaux en France aux XVIIe et XVIIIe siècles, Brepols Publishers (collection Art Theory 1400-1800), Turnhout, ISBN: 978-2-503-58483-6
2016, T. Dimova, M. Guédron, M. Mistre-Schaal, L’emprise des sens, Paris, Hazan, (collection Repères iconographiques), ISBN: 978-2-7541-0820-1
Články:
2025, T. Dimova, N. Lapique and R. Rosenberg, „Brief Glance, Lasting Effect: How Pointing Gestures Influence the Perception of Paintings“, Psychology of Aesthetics, Creativity and the Arts, doi.org/10.1037/aca0000835
2023, T. Dimova, „Chiroscript: Transcription System for Studying Hand Gestures in Early Modern Painting“, Arts, 12:179, doi.org/10.3390/arts12040179
2023, T. Dimova, „D’une main à l’autre: transcription et analyse des accords chirographiques dans l’iconographie de Jésus parmi les Docteurs de la Loi“, in [Im]postures. Langages du corps à l’époque moderne, éditions 1:1 (ars), Paris, ISBN:979-10-97193-07-2.
2020, T. Dimova, “Пътуващият поглед. Приложение на окулографията в изкуствознанието и мултикултурно възприятие”, Proceedings of the Art Readings 2020, Bulgarian Academy of Sciences, Sofia.
2015, T. Dimova, “Une anamorphose révélée par le langage des doigts chez Simon Vouet”, Interstudia (Review of Interdisciplinary Centre for Studies of Contemporary Discursive Forms), Alama mater, Bacau, p. 215-224, ISSN: 20653204
2015, T. Dimova, “Quand les mains se souviennent. Usages mnémoniques de la main du XVe au XVIIe siècle”, Doctorales Revue LLA-SHS de Montpellier, n° 3, online journal.
2015, T. Dimova, “Жестът на скръстените пръсти според хирологията във френската живопис през XVII и XVIII век”, Proceedings of the Art Readings 2014, Bulgarian Academy of Sciences, p. 377-387, ISSN: 1313-2342
2014,T. Dimova, “Dextrarum junctio ou le sceau des âmes unies : usage d’un geste dans la France des XVIIe et XVIIIe siècles”, Source(s). Cahiers de l’équipe de recherche ARCHE, n° 5, p. 75-92, ISSN: 2265-1306