Obrazy, které „mluví“ rukama jako vizuální jazyk – Chytrá řeč těla™ a Znakování bez hranic™

Fotografie doprovázející příspěvek o světě slyšících a neslyšících nezachycují přímo znakový jazyk, ale spíše gesta inspirovaná starými obrazy. I bez jeho znalosti je zřejmé, že mimika a gestika odjakživa tvoří přirozenou součást lidské komunikace.

A hned v úvodu – na obraze proroka Elíši a jeho služebníka Gechaziho od nizozemského malíře Lamberta Jacobsze (1598–1636)

Gentile da Fabriano, 1411-1412, zdroj: researchgate.net

To podle názoru dokonce působí, jako by spolu vedli rozhovor ve znakovém jazyce.

Mnoho obrazů využívá „mluvící“ gesta rukou jako propracovaný vizuální kód pro předávání teologických, společenských i emocionálních významů – bez jediného slova. Umělci se často inspirují historickými tradicemi, jako je renesanční manýrismus (mannerismus) nebo křesťanská ikonografie, v nichž byla gesta částečně kodifikována jako tzv. chirogramy.

Zde jsou příklady obrazů, kde ruce nesou hlavní sdělení:

Klasická gesta jako vizuální jazyk

Stvoření Adama (Michelangelo): Pravděpodobně nejslavnější gesto v dějinách umění. Téměř se dotýkající prsty Boha a Adama symbolizují přenos „božské jiskry“ a samotný akt stvoření.

Poslední večeře (Leonardo da Vinci): Leonardo využil ruce k vytvoření dynamické „konverzace“. Gesta apoštolů vyjadřují úžas, nejistotu i obvinění a pomáhají vyprávět příběh o zradě.

Svatba manželů Arnolfiniových (Jan van Eyck): Gesto, kdy muž drží otevřenou ruku své ženy, odkazuje na italský zvyk impalmare – slavnostní slib či zásnubní rituál.

Eyck namaloval obraz Manželé Arnolfini v roce 1434.

Gesta inspirovaná vírou a symbolikou

Gesto benedikce (požehnání): Často zobrazované u Krista nebo světců. Prsty mohou symbolicky odkazovat k řecké zkratce IC XC (Ježíš Kristus). Zároveň trojice prstů připomíná Svatou trojici a dva zbývající Kristovu dvojí přirozenost.

Gesto u El Greca: Charakteristické protažené prsty, často s prostředníčkem a prsteníčkem u sebe. Tento manýristický prvek vyjadřuje spiritualitu, oddanost i vnitřní napětí.

Moderní a současná inspirace

Egon Schiele: Rakouský expresionista věřil, že „ruce jsou pravda sama“. Jeho postavy mají často křečovitě zkroucené prsty, které vyjadřují vnitřní úzkost a psychologické napětí.

Martin Wong: Umělec, který do svých děl integroval americký znakový jazyk (ASL) a nechal tak ruce doslova „mluvit“ v rámci obrazové kompozice.
Maria Teicher: Současná malířka zaměřená na detailní, emocionálně nabitá gesta rukou, která vyjadřují blízkost, dotek a vztahovost.

Zde je galerie děl, kde ruce hrají hlavní roli při „rozvíjení“ významu:

„W“ neboli loyolanské gesto ruky v renesančním umění

Portrét muže, o kterém se říká, že je Kryštof Kolumbus, Sebastiano del Piombo, 1519

Zdroj: daratheodora.com

Elegantní a výrazné ruce od Sandra Botticelliho (Itálie, 1445–1530)

Ruce a prsty bývají hned po očích nejlepšími vypravěči příběhů. Jsou odrazem duše i mysli a tvoří významnou součást „řeči“ těla. Nesou v sobě silnou emocionální i symbolickou hodnotu.

Výběr gest ukazování v díle Leonarda da Vinciho

Vlevo nahoře: detail nástěnné malby Poslední večeře (1495–1496), na němž apoštol Tomáš ukazuje vzhůru, obrázek: public domain
Vpravo nahoře: detail obrazu Panna ve skalách (1483–1486), pařížská verze, zobrazující anděla ukazujícího na malého Ježíše, obrázek: public domain
Vlevo dole: detail kresby známé jako Žena v krajině (1518–1519), obrázek: Royal Collection Trust / Její Veličenstvo královna Alžběta II.
Vpravo dole: detail obrazu Svatý Jan Křtitel (1513–1516), obrázek: public domain

Zdroj: www.researchgate.net

Jaký je význam gesta ruky, které předvádí král Jakub II. na portrétu od Petera Lelyho?

Tento portrét od Petera Lelyho je jedním z nejznámějších vyobrazení anglického krále Jakuba II. (také Jakuba VII. Skotského). Používá se například jako ilustrace jeho článku na Wikipedii.

Portrét Jakuba II. od Petera Lelyho

Má gesto ruky, které král na tomto portrétu (dokončeném ještě před jeho nástupem na trůn) používá, nějaký konkrétní význam? Připomíná totiž trochu jiné, ale zřejmě nesouvisející moderní gesto:

Fotografie Tupaca Shakura zobrazujícího gesto „Westside“

Ačkoli je obecná otázka ukazování, zmíněná v komentářích, zajímavá a relevantní, neříká nic o tomto konkrétním gestu.

Zdroj: history.stackexchange.com

Ruka benedikce neboli gesto požehnání

Malovaný byzantský křesťanský symbol ruky (9.–11. století) v kostele Kokar (tzv. „Voňavý kostel“) v údolí Ihlara v Kappadokii v Turecku.

Toto gesto využívá stejné prsty jako současný symbol „shocker“, avšak nijak s ním nesouvisí.

Zdroj: alamy.com

Toto je pravděpodobně nejběžnější gesto v křesťanském západním umění. Je primárně spojováno se zobrazeními Ježíše v jeho roli toho, kdo žehná, odpouští a posvěcuje.

Hans Memling

Co toto gesto ruky znamená, pokud vůbec něco, v italském renesančním umění?

Ilustrace z Bulwerovy knihy Chirologia aneb Přirozený jazyk ruky (1644)

Abecední gesta byla objevena ve stovkách středověkých a renesančních obrazů. Výše uvedený obrázek pochází z retablových panelů Fernanda Gallega z let 1480–1488.

Podle vlastního článku
Zdroj: Konzultace s AI (veřejně dostupné informační zdroje) + vlastní zpracování
Zdroj náhledového obrázku: Charles Meynier Polyhymnia, Muse of Eloquence (1800)
Autor: Tomáš Wirth

Význam gest rukou v dějinách umění

Jan van Eyck, Portrét Arnolfiniho

Jak nakreslit ruce jako Egon Schiele 🎨

Rakouský expresionista věřil, že „ruce jsou pravda sama“. Jeho postavy mají často křečovitě zkroucené prsty, které vyjadřují vnitřní úzkost a psychologické napětí.