Kam civilizace ukládaly význam?
Různé civilizace neorganizovaly komunikaci stejným způsobem.
Některé kultury ukládaly význam:
- do těla
- do pohledu
- do prostoru
- do rytmu
- do obrazu
Jiné jej začaly ukládat:
🔠 do symbolů
📜 do textu
📑 do evidence
🧱 do tabulek a systémů
A právě proto jsou dějiny komunikace tak fascinující.
Možná totiž nejsou jen dějinami jazyka.
Možná jsou dějinami různých způsobů, jak lidé organizovali význam.
Indie: význam proudící tělem
V tradiční indické kultuře význam často nevzniká odděleně od těla.
Nevznáší se nad člověkem jako abstraktní informace.
Pohybuje se:
- v gestech,
- v rytmu,
- v pohledu,
- v dechu,
- i v samotném pohybu těla.
Mudra — symbolická gesta rukou — nenesou jen estetiku.
Mohou vyjadřovat:
- ochranu,
- meditaci,
- soucit,
- sílu,
- emoce,
- i duchovní stav.
V klasických indických tancích, jako jsou:
- Bharatanatyam,
- Kathak,
- nebo Kathakali,
fungují:
🖐️ ruce
👀 oči
🎭 mimika
🌍 prostor
💃 pohyb
jako propojený systém komunikace.
Význam zde nevzniká po jednotlivých větách.
Vzniká současně v celém těle.
Egypt: význam organizovaný obrazem
Ve Ancient Egypt působí význam jinak.
Není tolik rytmický jako v Indii.
Je stabilnější.
Hierarchičtější.
Vizuálně organizovaný.
Egyptské reliéfy a malby nejsou jen dekorací.
Poloha těla, velikost postav, směr pohledu i rozmístění figur přímo komunikují:
- moc,
- vztahy,
- status,
- spiritualitu,
- i sociální hierarchii.
Například:
- větší postava = vyšší moc,
- orientace těla = vztah,
- vzdálenost = sociální význam,
- gesto = symbolická role.
Také Egyptian hieroglyphs propojují:
🔠 jazyk
🖼️ obraz
📍 prostor
🧍 symbol
Význam zde nevzniká pouze čtením textu.
Vzniká současně:
- obrazem,
- pozicí,
- orientací,
- i vztahem mezi prvky v prostoru.
Jako by Egypt organizoval realitu vizuálně.
Australské domorodé kultury: význam rozprostřený v krajině
V některých australských domorodých tradicích není význam uložen hlavně v textu ani v obraze.
Je rozprostřen:
- v krajině,
- v pohybu,
- v paměti komunity,
- i v rytmu cesty.
Důležitou roli zde hrají tzv. songlines — propojení:
- vyprávění,
- hudby,
- pohybu krajinou,
- prostoru,
- a kolektivní paměti.
Význam zde není „uložen“ na jednom místě.
Existuje:
🌍 v krajině
🚶 v pohybu
🎵 v rytmu
🧠 v paměti lidí
Krajina zde není pouze prostředí.
Stává se součástí samotné komunikace.
Člověk význam nečte.
👉 Člověk jím prochází.
Původní kultury Severní Ameriky: význam sdílený obrazem
Mnohé původní kultury Severní Ameriky používaly piktografické a symbolické systémy, které nefungovaly čistě lineárně ani foneticky.
Piktogramy:
- zaznamenávaly události,
- vyprávěly příběhy,
- organizovaly kolektivní zkušenost,
- i uchovávaly historickou paměť.
Význam zde vznikal současně:
🖼️ obrazem
📍 rozmístěním symbolů
🌍 kulturním kontextem
🧍 sdílenou zkušeností komunity
Obraz zde nebyl jen ilustrací.
Byl součástí systému významu.
A možná právě proto nelze tyto systémy plně oddělit od lidí, kteří je sdíleli.
Význam zde existoval hlavně:
👉 mezi lidmi a komunitou.
Sumer: význam uložený do systému
Ve starověkém Sumer se objevuje něco radikálně nového.
Význam se začíná oddělovat od těla.
Nejstarší Cuneiform nevzniká pro poezii nebo příběhy.
Vzniká pro:
- účetnictví,
- správu zásob,
- obchod,
- evidenci práce,
- a organizaci společnosti.
První znaky označují:
- obilí,
- zvířata,
- nádoby,
- množství,
- i obchodní vztahy.
Význam zde začíná existovat:
🔠 v symbolech
📑 ve struktuře
📍 v organizaci prostoru
🧱 v systému evidence
Komunikace už nemusí být vázána na přímou přítomnost člověka.
Význam lze:
👉 uložit
👉 přenášet
👉 archivovat
👉 organizovat
Jakoby se lidské myšlení začalo přesouvat:
➡️ z těla
➡️ do systému
A možná právě zde začíná dlouhý civilizační proces, který později vede:
- k administrativě,
- abstrakci,
- lineárnímu textu,
- i modernímu způsobu organizace reality.
💡 Různé civilizace, různé mapy reality
Možná právě proto působí starověké kultury dodnes tak odlišně.
Každá z nich jako by organizovala lidskou zkušenost jiným způsobem.
Někde hrál hlavní roli:
- pohyb,
- rytmus,
- tělo,
- a vztahy mezi lidmi.
Jinde:
- obraz,
- symbol,
- prostor,
- nebo kolektivní paměť.
A někde začal význam přecházet do:
- evidence,
- abstrakce,
- a systémů znaků.
👉 Různé civilizace nevytvářely jen různé kultury, vytvářely i různé způsoby vnímání reality.
Protože způsob, jak organizujeme význam, nakonec ovlivňuje:
- jak myslíme,
- co považujeme za důležité,
- i jak chápeme samotný svět.
A právě proto starověké civilizace nepůsobí jen jako vzdálená historie.
Působí také jako různé modely lidského vědomí.