Jazyk bez hlasu: Mallery a zrození znakového jazyka

Dva muži, dvě otázky: příběh znakového jazyka
Jak se změnilo naše chápání jazyka
Když se dnes mluví o historii znakového jazyka, nejčastěji zazní jméno William Stokoe. Je spojováno s momentem, kdy znakový jazyk vstoupil do lingvistiky jako plnohodnotný předmět vědeckého zkoumání.
Tento příběh ale nezačíná u něj.
O několik desetiletí dříve působil Garrick Mallery — a kladl jinou, tišší otázku. Ne „jak jazyk funguje“, ale „co všechno může být jazyk“.
✋ Jazyk beze slov
Mallery studoval znakový jazyk severoamerických indiánů. Nešlo primárně o jazyk neslyšících, ale o prostředek komunikace používaný napříč kmeny.
V prostředí, kde se setkávali lidé bez společného mluveného jazyka, vznikl systém, který umožňoval:
- 🤝 obchodovat
- 🗣️ vyjednávat
- 📢 sdílet informace
- ✋ dorozumět se bez hlasu (lov, boj)
- 🪶 vyprávět si příběhy (storytelling)
- 🌍 mluvit s cizinci
Tento jazyk nebyl okrajový. Byl praktický, funkční a sdílený.
A především — byl vizuální 👁️.
🧠 Co z toho vyplývalo
Z Malleryho pozorování vyplývá jednoduchý, ale zásadní fakt:
🔊 Jazyk nemusí být zvukový.
Může existovat jako systém znaků v prostoru.
🌍 Jazyk nemusí patřit jedné komunitě.
Může vzniknout jako nástroj mezi lidmi, kteří si jinak nerozumějí.
To je pohled na jazyk jako na prostředek spojení, nikoli jen jako na strukturovaný systém.
📚 Druhý krok: jazyk jako systém
Ve 20. století přichází William Stokoe. Jeho práce se soustředí na znakový jazyk neslyšících.
Zkoumá ho jiným způsobem:
- 🧩 hledá jeho stavební prvky
- 📏 popisuje pravidla
- 🔍 ukazuje jeho strukturu
Výsledek je jasný: znakový jazyk má gramatiku a organizaci srovnatelnou s jazyky mluvenými.
Tím se stává předmětem moderní lingvistiky 🎓.
⚖️ Dvě roviny téhož problému
Tyto dva přístupy se často setkávají až zpětně.
- Mallery ukazuje, že jazyk může mít jinou podobu 🪶
- Stokoe ukazuje, že ji lze analyzovat 🧠
Jeden pracuje s funkcí, druhý se strukturou. Jeden rozšiřuje pole, druhý ho zpřesňuje.
🧾 Co zůstává
Z historického pohledu tak vzniká souvislý obraz:
- nejprve je jazyk rozpoznán tam, kde by ho mnozí nehledali 👀
- poté je popsán nástroji vědy 📖
Oba kroky jsou odlišné, ale navazují na sebe.
✨ Závěrečná poznámka
Dějiny vědy často vyprávějí příběhy skrze jasně uchopitelné momenty — definice, modely, důkazy.
Vedle nich však existují i okamžiky, kdy se mění samotný rámec toho, co považujeme za možné.
Příběh Garricka Malleryho a Williama Stokoeho ukazuje obě tyto roviny vedle sebe.
🌉 Jazyk se v něm objevuje nejprve jako most mezi lidmi.
📐 A teprve poté jako systém, který lze popsat.
Podle vlastního článku
Zdroj: Konzultace s AI (veřejně dostupné informační zdroje) + vlastní zpracování
Zdroj náhledového obrázku: AI
Autor: Karel Redlich