Řeč těla a komunikace s lidmi s autismem: Když méně znamená více

Komunikace není jen o slovech. Každý den si předáváme informace také prostřednictvím mimiky, gest, pohledu, držení těla, vzdálenosti mezi lidmi nebo tónu hlasu. Tyto neverbální projevy jsou pro většinu lidí přirozené, ale lidé na poruše autistického spektra (PAS) je mohou vnímat, zpracovávat nebo používat odlišným způsobem.

To však neznamená, že lidé s autismem neumějí komunikovat nebo nerozumějí řeči těla. Znamená to především, že jejich způsob komunikace může být jiný. Právě proto je důležité hledat cestu vzájemného porozumění.

---

🌍 Každý autista je jedinečný

Autismus není jednotná diagnóza. Každý člověk na spektru má své silné stránky, potřeby i způsob komunikace.

Někteří lidé:

• 👀 rádi navazují oční kontakt, jiní se mu vyhýbají,
• 🤲 používají přirozená gesta,
• 😊 mají bohatou mimiku, jiní velmi jemnou,
• 🗣️ komunikují mluvenou řečí, znaky, obrázky nebo pomocí alternativní komunikace (AAC).

Neexistuje univerzální pravidlo. Každého člověka je potřeba poznat individuálně.

🧠 Senzorické zpracování může být odlišné

Někteří lidé s autismem mohou intenzivněji vnímat světlo, pohyb, zvuky, dotek nebo jiné smyslové podněty. To, co je pro většinu lidí běžné, může být pro ně rušivé nebo přetěžující.

Proto může být při komunikaci příjemnější klidná mimika, pomalejší gesta, přehledné prostředí a menší množství informací najednou. Omezení zbytečných podnětů může usnadnit soustředění na samotný obsah sdělení.

🤝 Když méně znamená více

Při komunikaci bývá často účinnější jednoduchost než množství podnětů.

😊 Klidná mimika

Přehnané výrazy obličeje mohou být pro některé osoby s autismem matoucí nebo přetěžující. Přirozený výraz a klidný úsměv bývají srozumitelnější.

🤲 Jednoduchá gesta

Velká a rychlá gestikulace může odvádět pozornost. Lepší bývají pomalejší, jasná a logická gesta.

📏 Respektujte osobní prostor

Někteří lidé s autismem citlivě reagují na fyzickou blízkost. Respektování osobní zóny pomáhá vytvářet pocit bezpečí.

🧠 Jedna informace po druhé

Pokud současně:

• mluvíme,
• gestikulujeme,
• ukazujeme na předměty,
• pokládáme více otázek,

může být zpracování informací náročnější. Jednodušší komunikace bývá často efektivnější.

👀 Oční kontakt není známkou zájmu

Jedním z nejrozšířenějších mýtů je představa, že člověk, který se nedívá do očí, neposlouchá nebo nemá zájem.

Výzkumy ukazují, že někteří lidé s autismem při očním kontaktu zpracovávají informace obtížněji nebo jej mohou vnímat jako nepříjemný. Pro mnoho z nich je proto snazší soustředit se na obsah sdělení, když se nemusí současně dívat do očí.

Respektování individuálních preferencí bývá mnohem přínosnější než vynucování očního kontaktu.

🖐️ Gesta mohou komunikaci usnadnit

Jednoduché ukázání směru, předmětu nebo činnosti může být srozumitelnější než dlouhé vysvětlování.

Proto se v praxi často využívají:

• ✅ přirozená gesta,
• 🖼️ obrázky,
• 📋 vizuální rozvrhy,
• 💬 piktogramy,
• 🤟 alternativní a augmentativní komunikace (AAC),
• 👋 u některých osob také český znakový jazyk nebo jiné znakové jazyky.

💙 Řeč těla není univerzální jazyk

To, co většinová společnost považuje za běžný projev radosti, souhlasu nebo zájmu, nemusí být stejně interpretováno člověkem s autismem.

Stejně tak může člověk s autismem své emoce vyjadřovat jiným způsobem, než okolí očekává.

Nejde o chybu ani nedostatek komunikace. Jde o odlišný způsob vnímání a zpracování sociálních informací.

🌉 Komunikace je most mezi dvěma světy

Moderní pohled na autismus zdůrazňuje, že komunikace není odpovědností pouze člověka s autismem.

Stále více odborníků hovoří o tzv. „problému dvojí empatie“ (Double Empathy Problem), který popsal britský výzkumník Damian Milton. Podle této teorie vznikají komunikační obtíže proto, že lidé s autismem i lidé bez autismu mohou svět vnímat odlišně. Odpovědnost za porozumění proto leží na obou stranách.

---

🤟 Neslyšící lidé s autismem

Lidé mohou být současně neslyšící i na poruše autistického spektra (PAS). Tato kombinace přináší specifické komunikační potřeby, protože se propojují odlišnosti ve sluchovém vnímání, zpracování sociálních informací i způsobu komunikace.

U některých neslyšících dětí s autismem může být obtížnější porozumění mimice, gestům nebo sociálním situacím, přestože vyrůstají ve vizuálním komunikačním prostředí. Jiní naopak velmi dobře využívají vizuální informace a český znakový jazyk může být jejich nejpřirozenějším jazykem, pokud jej mají možnost osvojit od raného věku.

Důležité je nepředpokládat, že samotná znalost znakového jazyka automaticky odstraní všechny komunikační obtíže. Stejně jako u slyšících osob s autismem je třeba respektovat individuální způsob komunikace každého člověka.

👋 Český znakový jazyk a autismus

Výzkumy ukazují, že znakový jazyk může být pro některé děti s autismem vhodným komunikačním prostředkem, zejména pokud mají současně sluchové postižení nebo významné obtíže v rozvoji mluvené řeči.

Je však důležité rozlišovat mezi různými formami vizuální komunikace:

• 🤟 českým znakovým jazykem jako přirozeným jazykem neslyšících,
• 🖐️ znaky podporujícími mluvenou řeč,
• 💬 augmentativní a alternativní komunikací (AAC), která může zahrnovat znaky, obrázky, piktogramy nebo komunikační aplikace.

Každý z těchto způsobů komunikace má jiné využití a volba by měla vždy vycházet z individuálních potřeb konkrétního člověka.

🌍 Když se setkají dva světy

U neslyšícího člověka s autismem se mohou prolínat dvě odlišné zkušenosti – život v komunitě neslyšících a současně specifický způsob vnímání světa spojený s autismem.

Proto je důležité, aby rodiče, pedagogové, tlumočníci, terapeuti i další odborníci rozuměli oběma oblastem. Kvalitní komunikace nevzniká pouze znalostí českého znakového jazyka nebo autismu, ale jejich citlivým propojením podle potřeb konkrétního člověka.

💙 Každý neslyšící člověk s autismem komunikuje jedinečným způsobem. Nejdůležitější není hledat univerzální pravidla, ale porozumět tomu, co konkrétnímu člověku pomáhá cítit se bezpečně, rozumět druhým a být sám pochopen.

🩺 Diagnostika může být složitější

Rozpoznání autismu u neslyšících dětí bývá náročnější než u slyšících vrstevníků. Některé projevy související s odlišným jazykovým vývojem nebo používáním českého znakového jazyka mohou být nesprávně interpretovány za projevy autismu. Naopak skutečné projevy poruchy autistického spektra mohou zůstat přehlédnuté.

Proto je důležité, aby diagnostiku prováděli odborníci se zkušenostmi jak s autismem, tak s problematikou sluchového postižení a vizuální komunikace.

📚

✨ Chytrá řeč těla™

Filozofie projektu Chytrá řeč těla™ vychází z jednoduché myšlenky:

Řeč těla nemá lidi rozdělovat, ale spojovat.

Nejde o vytváření univerzálních pravidel, ale o hledání způsobů komunikace, které jsou:

• 💙 respektující,
• 🤝 srozumitelné,
• 👀 vizuálně přehledné,
• 🧠 přizpůsobené potřebám konkrétního člověka.

Právě tak vzniká komunikace bez bariér.

📌 Závěr

Řeč těla není jen doplněk mluveného slova. Je důležitou součástí lidské komunikace. Pokud ji používáme klidně, jednoduše a s respektem, může pomoci budovat důvěru a porozumění mezi lidmi s autismem a jejich okolím.

Někdy opravdu platí, že méně znamená více. 💙

---

📚 Doporučené odborné zdroje

Obecně o autismu

1. American Psychiatric Association (2022). Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders, Fifth Edition, Text Revision (DSM-5-TR).
   🔗 https://www.psychiatry.org/psychiatrists/practice/dsm
2. World Health Organization (WHO). ICD-11 – Autism Spectrum Disorder (6A02).
   🔗 https://icd.who.int/browse11
3. National Institute on Deafness and Other Communication Disorders (NIDCD). Autism Spectrum Disorder: Communication Problems in Children.
   🔗 https://www.nidcd.nih.gov/health/autism-spectrum-disorder-communication-problems-children
4. Centers for Disease Control and Prevention (CDC). Clinical Testing and Diagnosis for Autism Spectrum Disorder.
   🔗 https://www.cdc.gov/autism/hcp/diagnosis/index.html
5. National Autistic Society (UK). Autism and Communication.
   🔗 https://www.autism.org.uk/advice-and-guidance/about-autism/autism-and-communication
6. Milton, D. (2012). On the Ontological Status of Autism: The ‚Double Empathy Problem‘.
   🔗 https://doi.org/10.1177/1362361312444648
7. American Speech-Language-Hearing Association (ASHA). Autism Spectrum Disorder (Practice Portal).
   🔗 https://www.asha.org/practice-portal/clinical-topics/autism/
8. Chiang, C.-H., Soong, W.-T., Lin, T.-L., & Rogers, S. J. (2008). Nonverbal Communication Skills in Young Children with Autism. Journal of Autism and Developmental Disorders, 38(10), 1898–1906.
   🔗 https://doi.org/10.1007/s10803-008-0574-8
9. Kasari, C., Freeman, S., & Paparella, T. (2006). Joint Attention and Symbolic Play in Young Children with Autism.
   🔗 https://doi.org/10.1007/s10803-006-0121-7
10. Lord, C., Elsabbagh, M., Baird, G., & Veenstra-VanderWeele, J. (2018). Autism Spectrum Disorder. The Lancet, 392(10146), 508–520.
    🔗 https://doi.org/10.1016/S0140-6736(18)31129-2

Neslyšící a autismus

1. Gallaudet University
   Gallaudet Psychology Expert Raises Awareness About Autism in Deaf Children
   🔗 https://gallaudet.edu/psychology/gallaudet-psychology-expert-raises-awareness-about-autism-in-deaf-children/
2. National Deaf Center on Postsecondary Outcomes
   Working with Autistic Deaf Students
   🔗 https://nationaldeafcenter.org/resources/deaf-awareness/deaf-with-disabilities-transition-postsecondary-education/working-with-autistic-deaf-students/
3. National Deaf Children’s Society (NDCS)
   Deafness and Autism
   🔗 https://www.ndcs.org.uk/information-and-support/childhood-deafness/additional-needs/autism/
4. Boston University – Center for Autism Research Excellence (CARE)
   Research on Deafness and Autism
   🔗 https://www.bu.edu/deafautism/
5. Hodkinson, R. et al. (2023)
   Comparison of Diagnostic Profiles of Deaf and Hearing Autistic Children and Young People
   🔗 https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9916080/
6. Meinzen-Derr, J. et al. (2014)
   Autism Spectrum Disorders in Children Who Are Deaf or Hard of Hearing
   🔗 https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24485969/
7. Szarkowski, A., Mood, D., Shield, A., Wiley, S. & Yoshinaga-Itano, C. (eds.)
   Deaf Children with Autism Spectrum Disorders
   🔗 https://gupress.gallaudet.edu/Books/D/Deaf-Children-with-Autism-Spectrum-Disorders
8. Journal of Deaf Studies and Deaf Education (Oxford Academic)
   🔗 https://academic.oup.com/jdsde
9. American Annals of the Deaf
   🔗 https://muse.jhu.edu/journal/11
10. Sign Language Studies (Gallaudet University Press)
    🔗 https://gupress.gallaudet.edu/Journals/Sign-Language-Studies

---

 

Podle vlastního článku
Zdroj: Konzultace s AI (veřejně dostupné informační zdroje) + vlastní zpracování
Zdroj náhledového obrázku: Vytvořeno pomocí AI (symbolická ilustrace)
Publikováno: 10. července 2026
Autor: Tomáš Wirth