Film, divadlo a umění

Louise Fletcher: Oscarová herečka, která vyrůstala mezi neslyšícími

Málokdo ví, že legendární americká herečka Louise Fletcher byla ve skutečnosti CODA (Child of Deaf Adults) – slyšící dítě neslyšících rodičů. Její životní příběh ukazuje, jak silně může prostředí neslyšící komunity ovlivnit člověka a jeho pohled na komunikaci.

👧 Kdo byla Louise Fletcherová?

Louise Fletcher se narodila v roce 1934 v americkém státě Alabama. Oba její rodiče byli neslyšící. Matka neslyšela od narození a otec ztratil sluch v dětství. Přesto vedli aktivní život a dlouhodobě pomáhali neslyšícím lidem ve svém okolí.

Louise vyrůstala mezi dvěma světy – světem neslyšících a světem slyšících. Od dětství používala americký znakový jazyk (ASL) a přirozeně se pohybovala v obou komunitách.

Louise Fletcherová v roce 1977, ABC Photo Archives/Getty Images

🎭 Nejznámější role: Sestra Ratched

Světovou slávu získala díky roli sestry Ratched ve filmu Přelet nad kukaččím hnízdem (One Flew Over the Cuckoo’s Nest). Její výkon byl natolik přesvědčivý, že za něj získala Oscara za nejlepší ženský herecký výkon.

Dodnes je tato role považována za jednu z nejvýraznějších filmových záporných postav všech dob.

🇨🇿 Česká stopa: Miloš Forman

Pro české diváky má tento film ještě jeden zajímavý rozměr. Režisérem snímku byl totiž Miloš Forman, jeden z nejvýznamnějších českých filmových tvůrců všech dob.

Po emigraci do Spojených států dokázal prorazit v Hollywoodu a právě film Přelet nad kukaččím hnízdem se stal jeho průlomovým dílem. Film získal všech pět hlavních Oscarů – za nejlepší film, režii, hlavního herce, hlavní herečku a scénář. Tento mimořádný úspěch se podařil jen několika filmům v historii kinematografie. 🏆✨

Právě díky Formanově režii a mimořádným hereckým výkonům se film stal jedním z nejuznávanějších snímků 20. století.

Photo Silver Screen Collection/Getty

Jack Nicholson a Louise Fletcher při propagaci filmu Přelet nad kukaččím hnízdem v Londýně v roce 1976. Oba ve filmu ztvárnili hlavní role. Photo by Dennis Hart/Evening News/Shutterstock.

🏆 Historický okamžik na Oscarech

Když Louise Fletcher v roce 1976 přebírala Oscara, udělala něco, co tehdy miliony diváků nečekaly.

Zdroj: Facebook

Ve své děkovné řeči se obrátila ke svým neslyšícím rodičům a znakovala jim:

„Děkuji vám za to, že jste mě naučili snít. Děkuji vám za vše, co jste pro mě udělali.“

Tento jednoduchý okamžik se stal jedním z nejdojemnějších momentů v historii udílení Oscarů. Poprvé mnoho lidí vidělo na tak prestižní světové scéně použití znakového jazyka. 👐❤️

🎬 CODA dávno před filmem CODA

Když dnes lidé slyší zkratku CODA, často si vybaví stejnojmenný oscarový film z roku 2021. Louise Fletcher však byla skutečnou CODA o desítky let dříve.

Její příběh připomíná, že děti neslyšících rodičů často vyrůstají jako most mezi dvěma kulturami. Naučí se nejen dva způsoby komunikace, ale také citlivěji vnímat význam lidského kontaktu, porozumění a přístupnosti. 🌉🤝

💡 Komunikace není jen o slovech

Příběh Louise Fletcher krásně ukazuje něco, o čem často mluvíme i v projektu Chytrá řeč těla a Znakování bez hranic.

Komunikace není jen o mluvení.

Je o schopnosti předávat myšlenky, emoce a vztahy způsobem, kterému druhý člověk rozumí. Někdy pomocí hlasu, jindy pomocí rukou, mimiky nebo pohledu. 👀👐

Louise Fletcher se stala filmovou legendou. Pro mnoho neslyšících a CODA lidí však zůstává symbolem něčeho ještě důležitějšího – důkazem, že znakový jazyk a kultura neslyšících mají své místo i na těch největších světových pódiích. 🌍✨

Závěr:

Louise Fletcher zemřela 23. září 2022 ve věku 88 let ve svém domě ve francouzském městečku Montdurausse. Narodila se 22. července 1934 v Birminghamu v Alabamě.

Pro neslyšící komunitu zůstává významnou osobností nejen díky své herecké kariéře, ale také jako jedna z nejznámějších CODA osobností na světě. Její znakované poděkování neslyšícím rodičům při převzetí Oscara v roce 1976 patří k nejpamátnějším okamžikům historie Oscarů. 👐🏆🎬

Louise Fletcher (1934–2022) ❤️🕊️

 

Podle článku na internetu a vlastního zpracování
Zdroj: Konzultace s AI (veřejně dostupné informační zdroje) + vlastní zpracování
Zdroj náhledového obrázku: The Hollywood Reporter
Publikováno: 20. června 2026
Optimalizace: Tomáš Wirth


Louise Fletcher


10 věcí, které byste měli vědět o oscarové herečce z Alabamy 50 let po její nejslavnější roli

V roce 1975 přijala rodačka z Birminghamu Louise Fletcher svou nejikoničtější filmovou roli – tu, která ji proslavila po celém světě. Fletcherová, která zemřela v roce 2022 ve věku 88 let, získala Oscara za nejlepší ženský herecký výkon za ztvárnění záporné postavy sestry Ratchedové ve filmu One Flew Over the Cuckoo’s Nest (Přelet nad kukaččím hnízdem).

Film, natočený podle románu Ken Kesey, získal také Oscary za nejlepší film, režii, adaptovaný scénář a nejlepší mužský herecký výkon pro Jack Nicholson.

Padesát let po premiéře filmu se podívejme na několik zajímavostí o Louise Fletcherové a její nejslavnější roli.

1. Školní léta v Birminghamu

Navštěvovala základní školu Glen Iris Elementary v Birminghamu a v roce 1952 absolvovala střední školu Ramsay High School. Již během studií byla členkou školního divadelního souboru.

2. Sestra Ratchedová mezi největšími filmovými padouchy

V roce 2003 zařadil American Film Institute sestru Ratchedovou na páté místo mezi nejvýraznějšími filmovými padouchy všech dob. Mezi ženskými zápornými postavami obsadila druhé místo za Zlou čarodějnicí ze Západu z filmu The Wizard of Oz. Před ní se umístili pouze takoví filmoví padouši jako Hannibal Lecter, Norman Bates a Darth Vader.

3. Vzácný hattrick ocenění

Louise Fletcherová byla teprve třetí ženou v historii, která za stejnou roli získala Oscara, Zlatý glóbus i cenu BAFTA. Před ní se to podařilo pouze Audrey Hepburn za film Roman Holiday a Liza Minnelli za film Cabaret.

4. Dojemné poděkování ve znakovém jazyce

Při předávání Oscarů v roce 1976 poděkovala svým rodičům Robertovi a Estelle Fletcherovým, kteří byli oba neslyšící. Ve znakovém jazyce tehdy řekla:

„Mé mamince a tatínkovi chci poděkovat za to, že mě naučili snít. Právě vidíte, jak se můj sen stává skutečností. Děkuji.“

Louise i její sourozenci Roberta, John a Georgianna se narodili jako slyšící. Její otec působil jako pastor kostela sv. Jana pro neslyšící v Birminghamu.

Louise Fletcherová, oscarová herečka, sedí mezi svými rodiči – Robertem Fletcherem (vpravo) a Estelle Fletcherovou (vlevo) – v domě George Stevense na ulici Cahaba Road v Birminghamu ve státě Alabama. Za nimi stojí Tom Woodruff a George Stevens, kteří navštěvovali Alabamskou školu pro neslyšící (Alabama School for the Deaf). Archivní fotografie deníku Birmingham News.

5. Neobvyklá výška ovlivnila její kariéru

Podle nekrologu v The New York Times jí výška 178 cm zpočátku komplikovala získávání rolí. Naopak výhodou byla ve westernových seriálech, ve kterých často hrála. Objevila se například v seriálech Wagon Train, Maverick a Bat Masterson.

6. Další nezapomenutelná záporná role

V roce 1987 si zahrála zlou babičku ve filmu Flowers in the Attic. Ztvárnila zde matriarchu rodiny, která plánuje otrávit své čtyři vnuky.

7. Začínala jako sekretářka

Po studiu na University of North Carolina se přestěhovala do Los Angeles. Pracovala jako sekretářka a současně navštěvovala herecké kurzy.

8. Další dominantní matka

V televizním životopisném filmu The Karen Carpenter Story z roku 1989 ztvárnila další přísnou a kontrolující matku.

9. Rodina

V roce 1959 se provdala za filmového producenta Jerry Bick. Manželé měli dva syny, Johna a Andrewa.

10. Další známé filmové role

Mezi její další významné filmové role patří:

  • psychiatrička ve filmu Exorcist II: The Heretic (Exorcista II: Kacíř), 1977
  • vědkyně posedlá prací ve filmu Brainstorm, 1983
  • farmářka ve filmu Firestarter, 1984
  • teta postavy, kterou hrál Ryan Phillippe, ve filmu Cruel Intentions (Velmi nebezpečné známosti), 1999.

Louise Fletcherová zůstává nejen držitelkou Oscara, ale také významnou osobností pro komunitu neslyšících. Jako slyšící dcera neslyšících rodičů (CODA) nikdy nezapomněla na své kořeny a její poděkování ve znakovém jazyce při převzetí Oscara patří dodnes k nejdojemnějším okamžikům historie filmových cen.

Zdroj: www.al.com


Louise Fletcherová, vpravo, se svými neslyšící rodiči, Estelle Caldwell Fletcherovou a reverendem Robertem Capersem Fletcherem.

Zdroj: gazettejournal.net


Louise Fletcher měla dva neslyšící rodiče – Estelle Fletcherovou a Roberta Caperse Fletchera. Oba se věnovali službě a podpoře neslyšících a nedoslýchavých lidí. Seznámili se na Gallaudet University a její otec později založil více než 40 sborů pro neslyšící ve státě Alabama. Louise a její tři slyšící sourozenci se naučili znakový jazyk, aby mohli se svými rodiči komunikovat.


BIRMINGHAM, 30. března 1976 – „Jsme na ni pyšní. Zdá se, že se dostala mezi správné lidi,“ řekl reverend Robert C. Fletcher o své dceři, Louise Fletcher, která získala Oscara za nejlepší ženský herecký výkon.

Reverend Fletcher i jeho manželka byli oba neslyšící. Když Louise přebírala cenu, sledovali v televizi, jak jim prostřednictvím znakového jazyka posílá osobní vzkaz.

LONDÝN, 25. března 1977 – Britská princezna Anne, Princess Royal předala americké herečce Louise Fletcher cenu za nejlepší ženský herecký výkon za roli ve filmu One Flew Over the Cuckoo’s Nest („Přelet nad kukaččím hnízdem“) během slavnostního ceremoniálu British Academy Film Awards, který se konal ve čtvrtek večer v Londýně.

Film získal ocenění v šesti kategoriích, včetně ceny za nejlepší mužský herecký výkon pro Jack Nicholson, který ve snímku ztvárnil hlavní roli.

WASHINGTON, 29. dubna 1976 – První dáma Betty Ford si ve středu večer v John F. Kennedy Center for the Performing Arts povídala s oscarovou herečkou Louise Fletcher a s nevidomým zpěvákem Tom Sullivan z Los Angeles.

Paní Fordová se zúčastnila benefičního představení určeného na podporu osob se zdravotním postižením, které se v centru konalo.

Zdroj: littlereview.com


Tragédie dětství Louise Fletcherové: Nikdo neslyšel můj pláč!

Dětství této držitelky Oscara bylo mimořádně těžké a poznamenané zvláštní tragédií: oba její rodiče byli neslyšící.

„Chci poděkovat své matce a svému otci za to, že mě naučili snít. Dnes vidíte, jak se můj sen stal skutečností.“

Těmito slovy se Louise Fletcherová stala 48. ženou, která získala Oscara za nejlepší ženský herecký výkon. Byl to jeden z nejdojemnějších a nejdramatičtějších okamžiků hollywoodského večera. Její slova i gesta adresovaná rodičům vehnala slzy do očí mnoha divákům.

Pro představitelku sestry Ratchedové to byla nejzářivější chvíle života. Amerika i celý svět tleskaly nové držitelce Oscara. Jenže život Louise nebyl vždy plný potlesku. Její cesta k úspěchu byla v Hollywoodu neobvyklá a jen málokterý příběh se vyrovná síle jejího triumfu. Na vrchol slávy vystoupala po dlouhé a náročné cestě, která začala v často smutném a osamělém dětství v Alabamě.

Před 41 lety se narodila jako druhé dítě Roberta a Estelle Fletcherových. Stejně jako její sourozenci – celkem byly čtyři děti – byla zdravým a normálně se vyvíjejícím dítětem. Rodina se však odlišovala jednou zásadní věcí: maminka i tatínek byli neslyšící.

Nenarodili se tak. Oba se stali oběťmi tragických událostí v dětství. Robert Fletcher ve čtyřech letech utrpěl zásah bleskem a následně přišel o sluch. Jeho žena Estelle ztratila sluch za okolností, které zůstávají záhadou dodnes. Lékaři vědí pouze to, že o sluch přišla již v šesti měsících věku.

Přesto lidská vůle často dokáže překonat i velmi těžké překážky. Oba byli vychováni k plnohodnotnému a aktivnímu životu navzdory svému postižení. Robert, baptistický kazatel, se s Estelle seznámil ve speciální škole a zamilovali se do sebe. Tehdy si ani nedokázali představit, že jednou jejich dcera přinese domů zlatou sošku Oscara.

Když ten okamžik skutečně nastal, byl pro ně tak silný, že oba plakali – zvuk, který byl v domě Fletcherových slyšet jen velmi zřídka.

„Neplakali jste. Nebyl důvod plakat, když jste spadli a ublížili si. Nikdo by vás neslyšel. Nemohli jste dát průchod emocím a očekávat, že síla vašeho hlasu bude pochopena,“ vzpomínala později Louiseina mladší sestra Georgianna.

Je až překvapivé, že žena, která nemohla v dětství běžně prožívat některé emocionální zkušenosti, která nemohla zažít jednoduchou útěchu v podobě mateřské náruče přivolané dětským pláčem, se stala tak mimořádnou herečkou. Herectví totiž vyžaduje schopnost vyjádřit celou škálu lidských emocí.

Naštěstí si rodiče uvědomovali, jak důležité je, aby děti poznaly i běžné rodinné prostředí. Jakmile byly dost staré, každé z nich strávilo rok u tety a strýce se sluchově slyšící rodinou.

Teprve později Louise pochopila, jak těžké muselo být pro její rodiče děti na čas posílat pryč. Přestože se Fletcherovi snažili vychovávat své děti co nejběžnějším způsobem, život v tichém domě zanechal na některých z nich stopy. Louise později přiznala, že strávila řadu let v psychoterapii, aby se vyrovnala s některými ranami z dětství.

Ve skutečnosti byla Louise téměř pravým opakem sestry Ratchedové, kterou tak přesvědčivě ztvárnila ve filmu. Byla srdečná, veselá a měla odzbrojující úsměv. Na rozdíl od své filmové postavy nikdy nebyla člověkem posedlým kariérou.

„Chtěla jsem být manželkou a matkou,“ vysvětlovala své jedenáctileté přerušení herecké kariéry.

Krátce po příjezdu do Hollywoodu začala chodit s Jerrym Bickem, pozdějším producentem významných filmů, a nakonec se za něj provdala. Když se narodili jejich dva synové, rozhodla se dát přednost rodině.

„Nedokázala jsem odcházet každý den. Představa, že odejdu dřív, než se děti probudí, a vrátím se až poté, co usnou, byla nesnesitelná.“

Louise si příliš dobře pamatovala vlastní dětství, odloučení od rodičů i pocit osamělosti, kdy si nemohla s nikým jednoduše povídat o škole a každodenních zážitcích. Nechtěla, aby něco podobného zažívaly její děti.

V posledních dvou letech však svou kariéru postupně obnovila. Děti už chodily do školy a zvládaly její nepřítomnost. Začala menší rolí ve filmu Zloději jako my (Thieves Like Us), který produkoval její manžel. Poté přišel film Přelet nad kukaččím hnízdem.

Ačkoli by to podle její role nikdo nehádal, Louise byla velmi citlivá žena. Natáčení v psychiatrické léčebně v Oregonu ji psychicky zasáhlo natolik, že během něj zhubla více než šest kilogramů.

„Ztratila jsem čtrnáct liber. Nemohla jsem jíst ani spát,“ přiznala.

Herci žili a pracovali mezi skutečnými pacienty léčebny, což si vybralo svou daň. Louise byla navíc jedinou ženou v hlavním obsazení a zároveň hrála „tu zlou“. Znovu tak prožívala podobný pocit izolace, jaký znala z dětství. Právě tyto osobní pocity se však promítly do jejího mimořádného výkonu na plátně.

Mezi její největší obdivovatele patřil kolega z filmu, Jack Nicholson. Oba se znali už z dob herecké školy, ještě předtím, než se objevili ve svých prvních filmech.

Po převzetí Oscara Louise co nejrychleji zavolala domů. Její sestra Georgianna, která vyučovala na Gallaudet College, pomáhala s tlumočením mezi oběma stranami.

Louisein otec byl jejím děkovným projevem natolik dojat, že jí řekl:

„To bylo opravdu chytré herectví.“

Louise mu jemným a láskyplným hlasem odpověděla:

„To nebylo herectví.“

Poděkování rodičům, kteří jí navzdory vlastním těžkostem pomohli prožít bohatý a naplněný život, vyšlo přímo z jejího srdce.

Původně publikováno v časopise Photo Screen, srpen 1976.

Zdroj: www.littlereview.com


Louise Fletcherová (známá také jako zdravotní sestra Ratchedová) vzdává hold Jacku Nicholsonovi


V zákulisí: Přelet nad kukaččím hnízdem (Forman, 1975) s Jackem Nicholsonem


 

Back to top button