Rusko představilo výjimečný loutkový film: znakový jazyk v hlavní roli
Znakový jazyk se ve filmu objevuje stále častěji. Většinou však jako doplněk nebo prostředek komunikace některé z postav. Ruský loutkový animovaný film „Čtyři zastávky“ jde mnohem dál – znakový jazyk je zde jedním z hlavních jazyků celého vyprávění.
Film vypráví příběh malého snílka Maxe, jeho maminky, mladší sestry a kocoura. Max i jeho maminka jsou slaboslýchaví, a proto většina dialogů probíhá ve znakovém jazyce. Současně je film opatřen hlasovým překladem, takže je plně přístupný jak neslyšícím, tak slyšícím divákům. 👂🤟
Nejde přitom o příběh zaměřený na handicap. Sledujeme obyčejný život dětí – jejich hry, fantazii, drobné spory, objevování světa i každodenní dobrodružství. Jednou z dějových linek je například situace, kdy se Max se svou sestrou cestou ze školy téměř ztratí. 🏫✨
🌍 Film, který propojuje dva světy
Právě v tom spočívá největší síla snímku. Nesnaží se vysvětlovat, co znamená být neslyšící nebo slaboslýchavý. Jednoduše ukazuje život takový, jaký je. Znakový jazyk zde není překážkou ani tématem – je přirozenou součástí světa hlavních postav.
Takový přístup je v animované tvorbě stále poměrně vzácný. Film proto může být zajímavý nejen pro komunitu neslyšících, ale také pro slyšící diváky, kteří se se znakovým jazykem běžně nesetkávají. 😊


💡 Fantazii nelze umlčet
Tvůrci filmu zdůrazňují jednoduchou, ale silnou myšlenku: pokud má člověk talent, fantazii, tvořivost a vnitřní svobodu, nelze je potlačit. Vždy si najdou cestu ven.
Právě tato myšlenka prostupuje celým příběhem a dává mu univerzální rozměr. Film tak není jen o komunikaci, ale především o dětském pohledu na svět, představivosti a schopnosti překonávat překážky. 🌟
„Pokud člověk disponuje talentem, fantazií a vnitřní svobodou, nelze tyto vlastnosti potlačit. Vždy si najdou cestu ven.“
🎥 Čtyři roky práce
Za filmem stojí režisérka, scenáristka a výtvarnice Liza Chlomovová, absolventka prestižní filmové školy VGIK a animační školy-studia ŠAR.
Práce na projektu trvaly přibližně čtyři roky. Kromě scénáře bylo nutné vytvořit loutky, dekorace, připravit animační studio a následně natočit tisíce jednotlivých snímků. Na filmu spolupracovali animátoři, kameramani, výtvarníci, zvukaři, skladatelé i odborníci na znakový jazyk. 🎭🎨🎬
Právě konzultace se specialisty na znakový jazyk byly pro projekt zásadní. Díky nim působí komunikace postav přirozeně a autenticky.
🤟 Jak naučit loutky znakovat?
Po uvedení filmu měli diváci možnost setkat se přímo s tvůrčím týmem a nahlédnout do zákulisí výroby. Jednou z nejčastějších otázek bylo, jak se podařilo naučit loutkové postavy komunikovat ve znakovém jazyce.
Právě znakový jazyk představoval jednu z nejnáročnějších částí celého projektu. Tvůrci spolupracovali s odborníky i členy komunity neslyšících, aby pohyby rukou, mimika a vizuální komunikace působily přirozeně a autenticky. 🤟✨
Hlavním hrdinou je Max – neslyšící chlapec pocházející z neslyšící rodiny. Jeho mateřským jazykem je znakový jazyk. Film zachycuje dva dny z jeho života a ukazuje, jak jazyk dokáže lidi spojovat, ale někdy i rozdělovat. Současně je prostředkem poznávání světa, dospívání i pocitu bezpečí.
🎨 Režisérka, kterou přivedl ke znakovému jazyku film

Režisérkou, scenáristkou a výtvarnicí filmu je Liza Chlomovová, která se narodila v roce 1987 v Moskvě. Vystudovala prestižní filmovou školu VGIK v ateliéru legendárního výtvarníka Sergeje Alimova a později také režii animovaného filmu ve škole-studiu ŠAR.
Od roku 2009 působí jako výtvarnice loutkového divadla a filmu. V roce 2019 natočila svůj autorský debut Motýli.
Zásadní zlom však nastal v roce 2012, kdy při práci na studentském filmu režiséra Alexeje Znamenského poznala znakový jazyk a komunitu neslyšících. Toto setkání ji natolik ovlivnilo, že se začala intenzivně zajímat o umění znakového jazyka, spolupracovat s neslyšícími tvůrci a postupně toto téma začlenila i do své vlastní tvorby. 🤟❤️
Zdroj: Просмотр мультфильма «Четыре остановки» и обсуждение с переводом на жестовый язык
🇨🇿 Inspirace i pro české prostředí
„Čtyři zastávky“ ukazují, že znakový jazyk může být plnohodnotným prostředkem filmového vyprávění. Nejde pouze o nástroj komunikace neslyšících, ale také o výrazný vizuální jazyk, který dokáže předávat emoce, vztahy i příběhy. 🤟❤️
Podobné projekty mohou být inspirací také pro české tvůrce. Ukazují totiž, že inkluze nemusí vznikat složitými vysvětleními, ale přirozeným zapojením různých způsobů komunikace do příběhu.
A právě to je na filmu „Čtyři zastávky“ nejzajímavější – svět neslyšících a slyšících zde nestojí vedle sebe. Stávají se součástí jednoho společného příběhu. 🌍🤝
📌 Zdroj: Projekt „Čtyři zastávky“ (Четыре остановки), režie Liza Chlomovová. Informace byly převzaty z materiálů tvůrců filmu a crowdfundingové prezentace projektu
Podle vlastního článku
Zdroj: Konzultace s AI (veřejně dostupné informační zdroje) + vlastní zpracování
Zdroj náhledového obrázku: centrezotov.ru
Publikováno: 5. června 2026
Autor: Tomáš Wirth
Světlonoš (2005) / The Torchbearer (2005)
Krátkometrážní český loutkový film režiséra Václava Švankmajera (syna Jana Švankmajera), který s tímto snímkem absolvoval FAMU. Jde o temně poetickou a výtvarně výjimečnou alegorii o vzestupu k moci a diktatuře odehrávající se v labyrintu města.

Kamera: Martin Štěpánek (CODA)
Zkratka CODA znamená Children of Deaf Adults (slyšící děti neslyšících rodičů).
Ocenění: nejlepší animovaný film, Kristián, Febiofest, Praha, 2005, nejlepší animovaný film, Fresh Film Fest, Karlovy Vary, 2005, ceny za nejlepší scénář a nejlepší střih, ÁČKO, Bratislava, 2005, čestné uznání v soutěži o nejlepší česko-slovenský film, Fresh Film Fest, Karlovy Vary, 2005, cena poroty krakovských studentů festival, Krakov (Polsko), Krakowski Festiwal Filmowy, 2006, 3. cena, International Festival of Animation Korea DIFECA, 2005, hlavní cena, International film festival, Plodiv, Bulgaria, 2009 (za kompilaci filmů „Five Brave Man“ obsahující i filmy TEST a Světlonoš)
ČSFD: www.csfd.cz/film/212520-svetlonos
